Ruská plynárenská společnost Gazprom za první pololetí více než zdvojnásobila zisk před úroky, daní a odpisy (EBITDA) na 3,05 bilionu rublů (1,3 bilionu Kč). Firma dnes také uvedla, že průměrná vývozní cena plynu se zvýšila více než 3,5krát. Gazprom byl donedávna klíčovým dodavatelem plynu do Evropské unie, kvůli napadení Ukrajiny ale unie začala jeho plyn odmítat.

Budování evropských terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) přinese od roku 2024 úlevu od vysokých cen za tuto energetickou surovinu a možná už v roce 2026 by cena za zemní plyn mohla být srovnatelná s rokem 2018, pokud bude do obchodování alespoň částečně zapojeno i Rusko.

Evropské firmy by mohly být v případě krizí podobných těm způsobeným pandemií covidu-19 či válkou na Ukrajině nuceny upřednostnit výrobu nedostatkových strategických produktů. Počítá s tím návrh pravidel pro ochranu jednotného trhu v nouzových situacích, který dnes představila Evropská komise (EK). Diplomaté očekávají, že pravidla posilující v případě krizí pravomoci Bruselu narazí na odpor některých států či firem.

Německá vláda kvůli zajištění energetické bezpečnosti země přebírá kontrolu nad německou součástí ruského dovozce ropy Rosněfť a nad jeho dceřinou společností RN Refining & Marketing. Oznámilo to dnes spolkové ministerstvo hospodářství, podle kterého je svěřenská správa prozatím omezena na šest měsíců. 

Vývoz plynu z Ruska do Evropské unie v letošním roce klesne o 50 miliard metrů krychlových, což je třetina loňského objemu 150 miliard metrů krychlových. Řekl to místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko dodává plyn do EU zejména podmořským plynovodem Nord Stream 1, ten je ale od konce srpna mimo provoz.

Evropská unie musí za současné energetické krize usilovat o „změnu paradigmatu“, nikoli pouze o rychlou náplast na palčivé problémy, řekla dnes v projevu v Evropském parlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vyzdvihovala při tom potenciál vodíku a ohlásila vytvoření nové „banky“, která má pomoci vybudovat trh s tímto zdrojem. Kromě rozvoje udržitelné energetiky zdůrazňovala také digitální transformaci ekonomiky a význam surovin, jako je litium. Také znovu hovořila o potřebě rozsáhlé reformy trhu s elektřinou a chce, aby členské země povinně omezily její spotřebu v nejvytíženějších hodinách o pět procent.