Polsko zrušilo jednostranné omezení dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny, Slovensko zúží seznam ukrajinských zemědělských produktů, které je zakázáno dovážet do země. Jde o reakci na krok Evropské komise (EK), která omezila import do pěti zemí unijního bloku včetně Polska.

Ve světě dál sílí trend odklonu od amerického dolaru, k čemuž podle analytiků přispívají i geopolitická rizika. Dolar ale v obchodních transakcích stále kraluje, i když jeho podíl v devizových rezervách centrálních bank se pozvolna snižuje. K tomu, aby státy při obchodování méně spoléhaly na americkou měnu, vyzývají státy od Brazílie až po jihovýchodní Asii, píše web americké televize CNBC.

Evropská komise (EK) připravuje kompenzace v celkové hodnotě 100 milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, řekl mluvčí EK. Komise přitom restrikce dovozu obilí dosud kritizovala a jednostranné kroky některých členských zemí označila za nepřijatelné. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala kompenzace řeší situaci jen částečně, protože je dostanou jen některé země. Komise by podle něj měla situaci řešit aktivně, například zlepšením kontrol na takzvaných trasách solidarity.

Evropští poslanci dnes schválili ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí.

Maďarsko zakázalo dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny. K podobnému kroku se nedávno rozhodla také Varšava a maďarský zákaz má stejně jako v polském případě platit do 30. června. Ministr zemědělství István Nagy oznámil, že vláda je odhodlána hájit zájmy maďarských zemědělců, a proto při absenci účinných opatření ze strany Evropské unie dočasně zakazuje dovoz obilí a olejnatých kultur z Ukrajiny. Zákaz se týká také několika dalších zemědělských produktů.

Německo v sobotu, o čtvrt roku později než plánovalo, trvale odpojí své poslední tři jaderné elektrárny. Po více než 60 letech tak uzavře kapitolu výroby energie z jádra, s jejímiž následky se Němci podle spolkové ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové budou potýkat dalších 30 000 generací. Jaderné reaktory budou postupně zdemolovány, stát by se tak mohlo v příštích 15 letech. Problémem zůstane radioaktivní odpad, pro který Německo zatím hledá trvalé úložiště.