Zdravotně postižení mají horší postavení na trhu práce. Proto legislativa daňově podporuje zaměstnavatele, kteří je zaměstnají. Stát vám může snížit daňovou povinnost i o šedesát tisíc korun.

Od 1. dubna 2009 nabyla účinnosti netrpělivě očekávaná novela zákona o dani z přidané hodnoty. Umožnila, aby se u osobních automobilů používaných k podnikatelským účelům uplatňoval nárok na odpočet DPH, a to bez ohledu na jejich kategorii zapsanou v technickém průkazu. Odpočet lze uplatnit u automobilů kategorie M1 nebo M1G pořízených nejdříve k datu účinnosti zákona či u automobilů, které byly pořízeny na finanční leasing a došlo k jejich předání.

Lidé často nemají dostatek informací o tom, jak se jim zhodnotí pro nárok na starobní důchod doba, po kterou byli nezaměstnaní a náležela jim podpora v nezaměstnanosti či podpora při rekvalifikaci. Případně doba, kdy jim již podpora nenáležela, ale oni byli dále vedeni u úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání.

Ke 30. červnu 2009 evidovaly úřady práce celkem 463 555 osob. Je to sice o 5 994 uchazečů o zaměstnání víc než ke konci předchozího měsíce, ale podstatně méně než byl nárůst v prvních třech měsících letošního roku. Růst nezaměstnanosti tak mírně přibrzdil. Uvedlo to dnes ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Období dětských letních prázdnin je v plném proudu a rodiče v této době usilovně řeší, jaký program svým potomkům připraví. Z mezinárodní ankety GE money vyplývá, že v ČR i v zahraničí jsou stále nejpopulárnější letní dětské tábory. Děti na nich každoročně stráví celkově tři týdny i déle. Každá země má ovšem svá specifika a největší rozdíly panují především v cenách táborů. Rodiče v zahraničí nejčastěji za týden pobytu dítěte na táboře zaplatí mezi 5400 až 8100* korunami. Z vybraných zemí pouze v Čechách, Slovinsku a vzdáleném Japonsku jsou tábory levnější, ceny se zde pohybují nejčastěji od 2700 do 5400 korun za týden. Rodiče ve Francii a v Egyptě před tábory preferují společnou rodinnou dovolenou a v Thajsku a Slovinsku děti nejvíce času stráví u prarodičů.

Přes to, že jim to zákon neukládá, si o zřízení datové schránky za první týden provozu zažádalo 2500 lidí. Datové schránky stát automaticky zřizuje úřadům a firmám zapsaným v obchodním rejstříku. Zatím si je aktivovalo 220 subjektů, řekla Petra Králová z České pošty, která datové schránky provozuje.