Stárnutí společnosti představuje zásadní otázku Evropského penzijního systému. Finsko, Švédsko a Dánsko na ni již nalezly odpovědi. Jedna z těch nejdůležitějších: neflexibilní model důchodového věku je již zastaralý.

Poslanci se po prázdninové pauze znovu sešli ve Sněmovně. Odsouhlasili zvýšení důchodů o tisíc korun lidem nad 85 let, přilepší si důchodci s malou penzí. Změní se také složení důchodů, což se odrazí ve valorizaci.

V loňském roce pobíralo od států nějakou formu důchodu tři a půl milionu lidí. Na starobní, invalidní, vdovské a sirotčí důchody dával vloni stát přes 400 miliard korun. Pokud jde čistě o starobní důchody, nejvíce dostávali Pražané, kde byl průměrný starobní důchod 12 646 korun. Naopak nejnižší průměrný důchod byl v Olomouckém kraji, kde starobní důchodci dostávali průměrně 11 496 korun.

Spoření na penzi je nutností. Zejména mladší lidé (řekněme řádově do 40 let věku) nemají nejmenší jistotu, kdy a jak velkou státní penzi dostanou. Náhradový poměr i u současných penzistů dosahuje v oblasti kolem průměrné mzdy přibližně 40 % a současné vládní návrhy na navyšování penzí představují spíše politická gesta bez zajištěných zdrojů financování než dlouhodobě udržitelný stav.

Aktuálně penzijní společnosti spravují 414 mld. Kč. Meziročně toto číslo roste. S ohledem na počet účastníků, který koncem roku 2017 byl 4 452 000, pak vychází, že průměrná smlouva má naspořeno 93 000 Kč. Je to dostatečné?

Co nás čeká v budoucnosti v rámci demografického vývoje? Podařil se třetí pilíř důchodové reformy? Jak funguje doplňkové penzijní spoření? Jaké jsou rozdíly mezi účastnickými fondy a transformovanými fondy? Rozhovor Emila Brože s Richardem Siudou (ředitelem prodeje a členem představenstva Conseq penzijní společnosti), Janem Ležákem (manažerem pro externí prodej Penzijního fondu České spořitelny) a Lukášem Škopkem (vedoucím péče o firemní zákazníky spol. Partners).