O tom, že by si lidé měli spořit na důchod a že si spoří málo, se hovoří od počátku fungování penzijního připojištění. Obecně platí, že by si každý občan našeho státu měl odkládat na penzi 5 až 10 % své mzdy po celou dobu svého ekonomicky aktivního života. Doposud bylo dosaženo maximálně 3 % průměrné mzdy.

Z hlediska zajištění budoucích seniorů je na tom nejlépe Nizozemsko, Dánsko a na třetím místě Norsko. V pojišťovně Allianz analyzovali celkem data 49 zemí a Česká republika se umístila až na 26. místě.

Čím dál častěji se s ohledem na naši finanční budoucnost řeší jeden základní problém – Češi nemají chuť si spořit na penzi. Jakákoli změna systému je mnohdy rovnou odradí a zároveň v nich vyvolává pocit nejistoty.

Výpočet důchodu je složitou záležitostí. Výši důchodu neovlivňují pouze příjmy. V praxi tak může mít žadatel o důchod, který měl během produktivního života nadprůměrné příjmy, podprůměrný důchod. Jak je to možné? Povídejme se na některé praktické důvody.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) s pomocí Potůčkovy důchodové komise (opět) mění důchodový systém. Druhý pilíř skončí na sklonku roku a další novinky mají nabýt účinnosti od 1. 1. 2017. Změní se důchodový věk i způsob výpočtu důchodového pojištění.

Všichni důchodci dostanou letos jednorázový příspěvek ve výši 600 korun, domluvili se už před pondělním jednání vlády předsedové koaličních stran.