Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová rozeslala živnostníkům dopis. V něm jim chtěla ukázat, že platit vyšší než minimální zálohy sociálního (důchodového) pojištění se vyplatí. Dokázala ale pravý opak.

Ministerstvo zdravotnictví chce zrušit geriatrii jako studijní lékařský obor. Nejsouce lékařem, nechci spekulovat, zda je to z hlediska vysoce specializovaného vzdělávání dobře, nebo špatně. Ale dovolím si několik ekonomických a demografických poznámek.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou odvádět sociální (důchodové) pojištění dle skutečně dosaženého hrubého zisku, nebo mohou platit dobrovolně více za účelem dosažení vyššího státního důchodu. Jakých pět nevýhod přináší druhá možnost?

Věk odchodu do důchode je tématem posledních let, stejně jako výše penze. Demografie je neúprosná a prakticky každá vláda přichází s různými návrhy. Faktem je, že jistotu jakékoliv penze zatím žádná vláda budoucím generacím nepřináší. V kolika letech by se vlastně mělo odcházet do penze? Respektovat demografický vývoj a prodlužování dožitých let? Nebo pro všechny stejný věk bez ohledu na to, že žijeme déle a déle?

Za poslední dva roky celkový počet účastníků III. pilíře klesal o necelé jedno procento každý kvartál. Čerstvě schválené změny by tento klesající trend mohly zastavit a přispět ke zvýšení důvěry lidí ve III. pilíř. Stabilitu do doplňkového penzijního spoření vnáší například opětovně zavedený strop 60 let pro nárok na výplatu naspořených finančních prostředků a také osvobození od daně při výplatě peněz na 10 let a déle.

Letošní negativní vlivy na finanční trhy budou velmi pravděpodobně pokračovat i v roce 2016 a budou mít dopad na zhodnocení penzijních fondů. Nejedná se ale o zásadní problém, z dlouhodobého pohledu jsou výsledky všech fondů v kladných číslech. Problémem českého penzijního systému jsou nízké částky, které si Češi spoří. Na penzi si v průměru odkládáme necelých 2,5 % průměrné mzdy, tedy přibližně 600 korun měsíčně.