Vláda přijala návrh ministryně práce a sociálních věcí (MPSV) Michaely Marksové na věkový strop odchodu do důchodu. Hranice odchodu do důchodu byla stanovena na 65 let. Lidé by měli v důchodu strávit v průměru čtvrtinu života. Druhým dechem však někteří politici doplňují, že se důchodový věk bude muset průběžně aktualizovat. Nemluvě o důchodové politice vlád, které uspějou v příštích desetiletích.  

Jen tři země v celé Evropské unii mají věk pro odchod do důchodu vyšší než 65 let, píše na Facebooku premiér Bohuslav Sobotka. V České republice ale důchodový věk prozatím nijak zastropován není a pokud se tak nestane, mohou Češi pracovat klidně do sedmdesáti.

Předchozí kabinet se neúspěšně pokusil o penzijní reformu. Koaliční rada bude proto zítra diskutovat pouze o dílčích úpravách současného důchodového systému. Jakých změn se můžeme dočkat?

Transformované fondy, dřívější penzijní připojištění, se dostalo do pasti. Stát nařizuje penzijním společnostem připisovat nezáporné zhodnocení… toho ale transformované fondy nedosáhnou ani se státními dluhopisy.

České žehrání na životní úroveň, nízké platy, nuzné důchody a živoření seniorů dostalo trochu ránu v podobě mezinárodního srovnání důchodů a kvality života penzistů. Česká republika si celkově stojí na 18. místě a ukazuje se, že prožívání stáří v Česku, potažmo v Evropě, by seniorům většina starých lidí na světě mohla jen závidět.

Možná by se dalo říci, že penzistům by volby vyhovovaly každý rok. Důvod? Každé volby jsou provázeny zvyšováním penzí, nebo alespoň přislíbením a následnou snahou prosadit zvýšení.