Čím dál častěji se s ohledem na naši finanční budoucnost řeší jeden základní problém – Češi nemají chuť si spořit na penzi. Jakákoli změna systému je mnohdy rovnou odradí a zároveň v nich vyvolává pocit nejistoty.

Výpočet důchodu je složitou záležitostí. Výši důchodu neovlivňují pouze příjmy. V praxi tak může mít žadatel o důchod, který měl během produktivního života nadprůměrné příjmy, podprůměrný důchod. Jak je to možné? Povídejme se na některé praktické důvody.

Česká národní banka všem střadatelům zavařila. Nízké úrokové sazby a měnové intervence vymazaly výnosy veškerým klasickým spořicím produktům. Co dříve bylo bezpečnou investicí, je dnes bez výnosu, nebo se připlížilo dosud neznámé riziko. Kam a s jakým očekáváním mohou lidé dnes „bezpečně“ vkládat své úspory?

Vláda Bohuslava Sobotky dnes na své schůzi měla projednávat pro hodně obyvatel zásadní bod - zvýšení důchodů. Jenže kvůli rozporům mezi ministrem financí Babišem a ministryní práce a sociálních věcí Marksovou se rozhodnutí odkládá.

Každoroční formule výpočtu důchodu se mění. Od roku 2011 se výrazným způsobem měnily jednotlivé parametry, v mnohem větším rozsahu než v minulosti. Jedním z důvodů bylo i posílení prvku zásluhovosti při výpočtu důchodu.

S nadsázkou to vypadá, že za chvíli budou platit banky klientům, aby si u nich půjčili. Tohle napadne skoro každého, kdo se podívá na vývoj úrokových sazeb. Nejen, že průměrná úroková sazba podle ukazatele Fincentrum Hypoindex klesla v dubnu na 2,11 procenta, ale banky sazby znovu snižují.