Státní starobní důchod závisí na výdělcích v produktivním životě a získané době pojištění. Zejména pro lidi s vyššími příjmy je velmi důležité získat dostatečnou dobu pojištění. Každý rok pojištění zvyšuje státní důchod lidem s vyššími příjmy v procentním vyjádření více než lidem s nižšími příjmy.

Průměrná mzda loni vzrostla na 27 777 korun. Tento výsledek je však zkreslený, jelikož je ovlivněn nejlépe placenými zaměstnanci. Reálnější pohled poskytuje tzv medián mezd, který lini dosáhl výše 22 971 korun hrubého, tedy před zdaněním a povinnými odvody.

Nemocní zaměstnanci mají rozdílně vysokou nemocenskou v porovnání se svojí mzdou ze zaměstnání. Důvodem je redukce při výpočtu nemocenské. Zaměstnancům s vyššími příjmy klesá z důvodu nemoci více životní úroveň. Obdobná je situace i u ostatních nemocenských dávek.

Už od příštího měsíce by měli učitelé dostat podle nařízení vlády přidáno. Těšili se v průměru na tisíc korun navíc. Jenže se zdá, že zvýšení mzdy bude jen na oko. To, co jim ředitelé škol přidají povinně na pevné částce platu - jim totiž na doporučení krajů v řadě případů už v září vzali na osobním ohodnocení.

Analýza ekonoma Davida Marka z poradenské společnosti Deloitte ukázala, že rozdíl mezi výkonem tuzemské ekonomiky a mzdou zaměstnanců je v České republice nejvyšší v Evropské unii.

Podle údajů OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) máme šestou nejnižší minimální mzdu mezi sedmadvaceti srovnávanými zeměmi. Jsme na tom podobně jako Maďaři či Slováci. Zatímco Maďaři mají méně, Slováci při přepočtu na paritu kupní síly si za minimální mzdu koupí víc.