Minimální mzda by měla od ledna vzrůst o 1600 korun na 18 900 korun. Do pár let by se měla ustálit na 45 procentech průměrné mzdy. Od roku 2025 by se měla začít zvedat podle vzorce, který upraví zákoník práce. Zvýšit by se měly příští rok také čtyři z osmi stupňů zaručených mezd. Na tiskové konferenci to dnes ráno řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zopakoval tak svá vyjádření z minulých dnů, návrh projedná příští týden vláda.

Prosincovou přesčasovou práci dosud vypovědělo asi 4900 lékařů. Na facebooku o tom informovala Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK). Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z roku 2022 je v akutní péči, která se týká zejména práce v nemocnicích, asi 23 153 lékařských úvazků. Lékaři protestují proti legalizaci možnosti sloužit ročně až 832 přesčasových hodin, dosud zákoník práce počítal s polovinou.

Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, zaplatí letos na odvodech kolem 12 až 15 miliard korun. Na začátku tohoto týdne mělo práci celkem 113 000 lidí s dočasnou ochranou. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Od 1. ledna příštího roku by měl být zvýšen rodičovský příspěvek, zároveň se na tři roky zkrátí doba jeho čerpání. Po jednání koaličního kabinetu o tom novináře ve středu informoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V plánu je navýšení příspěvku o 50 000 na 350 000 korun. Novelu nyní posoudí Poslanecká sněmovna. Současně kabinet schválil návrh, aby náhradní výživné stát mohl dětem neplatičů místo nejvýš dvou let vyplácet až čtyři roky.

Dnešní padesátníci se svůj věk nástupu do penze dozvědí jen několik let dopředu. Platit by pro ně mělo připravované přepočítávání důchodové věkové hranice podle očekávané doby dožití v 50 letech jako pro mladší ročníky. Podle předpokladů by tak mohli odcházet do důchodu o něco později než v 65 letech. Týkalo by se to lidí, kteří se narodili po roce 1966.

S odškodněním lidí, kteří se kvůli zpoždění sociálních dávek dostali do problémů a třeba se i zadlužili, zákon podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nepočítá. Připustil přitom, že hlavně v Praze není výjimkou, že průměrná lhůta vyřízení žádostí přesahuje 70 dnů, u některých klientů dokonce i 150 dnů.