Odejít ze zaměstnání pět let před dosažením řádného důchodového věku a navíc bez postihu na budoucí výši důchodu má umožnit novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Zavedení takzvaných předdůchodů ve středu odsouhlasil vládní kabinet, uvedl premiér Petr Nečas (ODS).

Nemluví se o tom. Ne, není to tabu. Spíš to ještě nikoho nenapadlo dát dohromady. Ano. Je řeč o pohlaví.

Při úvahách o výhodnosti druhého pilíře penzijní reformy bývají prezentovány dvě kriteria: věk a výše výdělku účastníka. Zda se ale tato forma spoření na důchod vůbec někomu vyplatí, bude záležet na řadě jiných okolností. Rizika každopádně ponese každý, kdo do druhého pilíře vstoupí.

Připusťme, že pro autora těchto řádků není právě nejsnadnější psát „otvírák“ k penzijní reformě, když si ji představoval úplně jinak. To nejhorší, co může jednotlivec udělat, je spoléhat na stát.

Nemusíte číhat v houští. Nemusíte se ani podloudně vloudit do domku stařečků. Nemusíte vymýšlet složité konstrukce podvodů. Stačí jediné: Slíbit penzistům valorizaci důchodu podle inflace. A legální obírání může začít.

Velká penzijní reforma se nezadržitelně blíží. Komu se ale vyplatí přejít do 2. pilíře? Každý má možnost si spočítat sám, zda se mu přechod (pravděpodobně) vyplatí. K dispozici je „státní“ kalkulačka Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) i soukromá Penzijního fondu Komerční banky (PFKB). Která je lepší?