Ke konci roku 2012 byl důchodový systém ve středu pozornosti takřka všech obyvatel české kotliny. I ti, kteří se o výpočet důchodu či důchodový systém nikdy nezajímali, se najednou stávali těmi nejlepšími a na slovo vzatými odborníky na téma penzí. Důvodem byla tzv. důchodová reforma, která měnila doposud zažité pořádky v oblasti penzí. Ať již byl člověk zastánce této reformy či její odpůrce, měli jedno společné. Při debatách si často pomáhali argumenty, že to či ono je běžné v civilizované Evropě či ve světě, a proto není důvod, aby to nebylo zavedeno i u nás (či aby se tehdejší systém nijak neměnil).

Jeden z nejlépe hodnocených penzijních systémů se nachází v Nizozemském království. Nizozemský penzijní systém sestává ze tří pilířů. Prvním je paušální státní penze, druhým tzv. „zaměstnanecký“ penzijní systém (v podstatě dodatečná kolektivní penze) a třetí pilíř představuje individuální aktivita osob v podobě účasti v soukromých penzijních fondech.

Státní důchod zdaleka není nijak zajímavým příjmem a do budoucna bude hůř. Přes to, důchody stojí státní pokladnu desítky miliard ročně. Příští rok se stát rozhodl pemnzistům přidat k důchodu díky valorizaci  271 korun měsíčně.

Někteří zodpovědnější politici se začínají obávat populační vlny (tzv. Husákových dětí), která za 20 až 25 let dorazí k branám důchodu. Bohužel jediným výsledkem jejich obav je výhrůžka snížením důchodu pro dnešní čtyřicátníky a mladší.

Český důchodce nemá na růžích ustláno. Pro téměř polovinu z nich je každý nečekaný výdaj vážný problém, protože nemají vytvořený žádný finanční polštář. V porovnání se seniory v Afghánistánu, Tanzanii a Pákistánu se mají čeští důchodci skvěle, pokud budeme porovnávat v rámci evropských zemí, takový zázrak to ovšem není.

„Malá důchodová reforma“ přinesla pro občany s vysokými příjmy každoročně lepší výpočet státního důchodu. I po změnách však zůstává výpočet důchodu v Česku rovnostářský, občané vyššími příjmy si při odchodu do důchodu příští rok polepší nepatrně.