Očekávaná délka života roste v celé Evropě. Podle OECD každý rok o tři měsíce. Kdy jsme ale skutečně staří? Lidé se dlouho snažili definovat, co znamená prožít dobrý život. Sociologové, psychologové a ekonomové se podobnou otázkou zabývají čím dál častěji. Zvláště dnes, kdy Evropané žijí déle než kdy jindy, se mnoho lidí ptá: Jak se ve stáří mění naše schopnost vést nezávislý život?

Nedostatek pracovníků v některých oborech se v Česku může ještě prohloubit. Ministryně práce a sociálních věcí chce totiž snížit důchodový věk u profesí, které vyžadují velké psychické nebo fyzické vypětí. Hospodářská komora ale trvá na tom, že by všichni lidé měli odcházet do penze ve stejném věku.

Od ledna do října obdržela Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) bezmála 62 tisíc žádostí o přepočet starobního důchodu pracujících důchodců. Počet podaných žádostí tak dosáhl úrovně za celý loňský rok a pravděpodobně bude atakovat hranici z roku 2014, kdy si  o  přepočet  požádalo  téměř  70  tisíc  důchodců.

Až o desetitisíce korun ročně navíc budou muset platit všichni ti, kteří nemají děti oproti rodičům s potomky - a to na důchodovém pojištění. S tímto návrhem přichází ministryně práce Michaela Marksová, která chce zvýhodnit rodiny, které mají děti. Cílem je finančně ulevit početným rodinám.

Jestliže projde úspěšně legislativním procesem vládní návrh, potom budou lidé narozeni v roce 1966 a později odcházet do penze dříve než dle aktuálně platné legislativy. Došlo by k zastropování důchodového věku na 65 let. Co tato zpráva znamená pro spoření a investování na penzi?

Vláda rozhodla o zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let. Jediným důvodem jsou ale volby a populistická snaha získat voličské hlasy. Na vytvoření stropu není racionálního vůbec nic.