Klid na devizovém trhu je jenom zdánlivý. Přesně po roce se obnovily vpravdě intenzivní spekulace na brzké skončení intervenčního režimu. Měnové forwardy nyní v ročním horizontu indikují kurz koruny vůči euru o 30 haléřů silnější než je stávající (tj. 26,70) a vzhledem k tomu, že ještě před týdnem to bylo stále 27 korun (tj., trh nečekal exit), jedná se o pohyb vskutku dramatický.

S oslabením koruny jakoby mávnutím kouzelného proutku zmizely dřívější prodělky ČNB. Jenže s intervenčním režimem se pojí kurzové a úrokové riziko a riziko ztrát budoucích. Čím větší je objem cizoměnových aktiv, tím větší jsou možné prodělky. Kdo to zaplatí?

Tištění peněz nepomáhá a odkládá problémy do budoucnosti. Soukromé dluhy se často přelily do dluhů vládních a fiskální pozice vyspělých zemí je slabá. Čeká nás splasknutí dalších bublin?    

Od 1. července 2015 začne platit nové pravidlo 1:10 na úročení vkladů na spořicích a termínovaných účtech družstevních záložen. Novela zákona o spořitelních a úvěrních družstvech má omezit úročení vkladů těch členů, kteří se nechtějí na činnosti záložny podílet. Úročit se bude pouze desetinásobek členského vkladu.

Česká národní banka má momentálně na mušce hypoteční úvěry. Pravděpodobně se brzy dočkáme mnoha regulací. Zatím se spekulovalo jen o omezení poskytování 100% hypoték, jenže k tomu nejspíš přibydou další omezení.

Český bankovní sektor je podle včera zveřejněných výsledků zátěžových testů stabilní. Přečká i krizový scénář Evropy pod tíhou deflace. Ovšem ani v základním scénáři nejsou všechny banky zcela bez rizika.