Největším nepřítelem dlouhodobého investora je inflace. Pomalu a jistě s plíživou vlezlostí ohlodává úspory uložené v bankách a na konzervativních investičních nástrojích pod taktovkou centrální banky. Inflace pomáhá k přerozdělení bohatství od věřitelů k dlužníkům – a stát si ji hýčká, protože patří mezi největší dlužníky. Jediná možnost, jak si s inflací poradit, je investovat dynamicky, tedy do (v klasickém pojetí) rizikovějších aktiv.

Dlouhodobým investorem by měl být každý člověk v produktivním věku. Čas je neúprosný a každého stahuje nezadržitelnými kroky k důchodu. V něm bez vlastních úspor klesá životní úroveň k bodu mrazu a s ní zamrzá i sen o spokojeném stáří v některé z přímořských destinací, aktivně stráveném při cestování či jiné postproduktivní činnosti. Dostatek úspor pomůže i při (spolu)financování zdravotnických pomůcek a nákladnější léčby chorob, které s přibývajícím věkem sužují penzistu stále častěji.

Jedním z finančních produktů, kterým se lidé mohou na penzi alespoň částečně připravit, je doplňkové penzijní spoření (dříve penzijní připojištění). Od 1. 1. 2013 došlo k oddělení majetku penzijních společností a účastníků penzijních fondů, díky čemuž mohou penzijní společnosti nabídnout více možností uložení peněžních prostředků. Mezi nimi nabízí i dynamické varianty investic, které jsou založeny na akciových portfoliích.

Dynamické varianty investic sice znamenají vyšší kolísání investic, na druhé straně ale dlouhodobě dosahují nejvyššího výnosu z investičních příležitostí pro drobné investory a dokáží tak v dlouhém horizontu ochránit před inflací. Navíc při pravidelném investování dochází ještě k jednomu efektu, který využívá kolísání trhů – pokud střadatel investuje v době poklesu, nakoupí více investičních jednotek za stejné peníze, neboť nakupuje „ve slevě“.

O dynamické varianty dlouhodobého spoření na penzi ale klienti nemají příliš velký zájem. Stále naprostá většina prostředků ve správě penzijních společností (327,829 mld. Kč) leží v transformovaných fondech, které sotva pokrývají inflaci. Pouze 7,271 mld. Kč lidé převedli do účastnických fondů, ovšem z nich jen 770,51 mil. Kč (10,57 %) plynulo do nejdynamičtější varianty u některé z penzijních společností.

Tabulka 1: Objemy vkladů a průměrný výnos nejdynamičtější varianty účastnického fondu penzijních společností

Poznámka: Všechny penzijní společnosti až na AXA PS mají dynamický účastnický fond, pouze AXA PS má jen Vyvážený účastnický fond, který s ostatními není plně srovnatelný. 

Zdroj: Vlastní zpracování z dat APS ČR

Dynamické varianty účastnických fondů zpravidla vydělávají více než ostatní. Výjimkou je AXA PS, která skutečnou dynamickou variantu nenabízí a jejíž Vyvážený účastnický fond dosáhl horšího výsledku než její Dluhopisový účastnický fond, PS České pojišťovny, u níž byl Vyvážený účastnický fond úspěšnější, a NN PS, která jako jediná dosáhla u Růstového účastnického fondu ztráty (stejně tak u Spořicího účastnického fondu, kde byla ale ztráta nižší).

Strategie a složení dynamických portfolií jednotlivých penzijních společností se ale poměrně zásadně liší. Některé stále udržují poměrně vysoký podíl bankovních vkladů a peníze neinvestují. To snižuje potenciál dynamické strategie.

Tabulka 2: Složení portfolií nejdynamičtější varianty účastnického fondu penzijních společností

Zdroj: APS ČR

-Petr Zámečník | Více na Investujeme.cz