Celkem se má projekt týkat pěti milionů pracovníků. Karta by měla nést elektronické údaje o pracovní historii, absolvovaných školeních nebo zdravotních prohlídkách každého z nich, včetně státních zaměstnanců, živnostníků nebo podnikatelů.

Hlavním smyslem projektu, který vymyslela a prosazuje Hospodářská komora České republiky, má být snížení administrativy a usnadnění kontrol, které provádějí úřady na pracovištích. "Chceme předejít zběsilým kontrolám z inspektorátu práce. V kartě by měl být elektronický záznam o tom, v kolik hodin konkrétní pracovník přišel do práce a v kolik šel domů," řekl prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Dalším důvodem pro zavedení karty je podle něj snaha o zjednodušení práce, kterou mají zaměstnavatelé při dohledávání informací o svých zaměstnancích.

Zásadním požadavkem ale je, aby se za kartu postavil stát. "Návrh jsme diskutovali s bývalým ministrem Drábkem i s premiérem Nečasem. Základním stavebním kamenem je ministerstvo práce a sociálních věcí, bez jeho spolupráce projekt nelze realizovat," říká Kužel. Jaromír Drábek (TOP 09) ale z ministerstva na konci října odešel. Minulý týden byla do čela úřadu jmenována Ludmila Müllerová (TOP 09). Ta se k návrhu Hospodářské komory dosud nevyjádřila. Podle Kužela je však projektu nakloněna.

Projekt má být spuštěný v roce 2014. Jeho největší neznámou je však doposud jeho cena. Zatím se ví, že účet za pracovní karty by měl vyrovnat stát. Na kolik ho to vyjde, nechce Kužel s ohledem na nadcházející jednání s ministryní Müllerovou prozradit. Po zkušenostech s podobnými projekty z minulé doby lze odhadovat, že bude obrovská.

Nejaktuálnějším projektem tohoto typu jsou nyní sKarty, s nimiž přišlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Karty mají zjednodušit systém vyplácení sociálních dávek. Místo toto čelí kritice pro svou komplikovanost, protože síť bankomatů a platebních terminálů, ve kterých je možné sKartu používat, je řidší než síť poboček České pošty, do nichž lidé dříve chodili se složenkami.

Jan Soukup | MED