Chyby u veřejných zakázky stály loni 30 milionů korun. Opakují se!
16. 10. 2012 – 20:30 | Naše peníze | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Za chyby ve veřejných zakázkách byly v minulém roce uloženy pokuty ve výši 30 milionů korun a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ohledně těchto pochybení zahájil 530 správních řízení. Veřejní činitelé se pochybením vystavují nejenom vysokým pokutám, ale i hrozbě odebrání dotací či dokonce trestnímu stíhání. Nových stížností na veřejné zakázky přitom stále přibývá. Jaké chyby úřady dělají ve veřejných zakázkách a jak se nedostat do problémů, vám prozradíme v několika krátkých bodech.
Chyby v uveřejňování zakázek
Zadavatelé často chybují již při samotném uveřejnění zakázky, které je často nedostatečné nebo obsahuje faktické chyby. Pro uveřejnění zakázky je nejjistější použít některý z oficiálních atestovaných elektronických nástrojů. Ten zadavatele navede a pomůže mu bezpečně projít uveřejněním zakázky bez rizika chyb z nepozornosti či neznalosti. Na speciálním portálu si zadavatel může založit svůj unikátní profil, který si následně zaregistruje v Uveřejňovacím subsystému Informačního systému o veřejných zakázkách.
Přidělení zakázky bez výběrového řízení
Další častou stížností na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je neodůvodněné přidělení zakázky bez jakéhokoliv výběrového řízení. Zakázku bez veřejného výběrového řízení lze přidělit pouze v případech, kdy ji může z technických či jiných specifických důvodů splnit pouze jeden určitý dodavatel. Tento postup musí být přitom podpořen nezávislým odborným posudkem, který nevyhnutelnost přímého zadání jasně prokáže. Přímé zadání je také možné u některých zakázek malého rozsahu, jejichž hodnota nepřekročí hranici 100 000 korun. U těchto zakázek by měl přímému zadání předcházet alespoň průzkum trhu pro zjištění nejvýhodnějších nabízených podmínek. Ve všech ostatních případech musí zadavatelé vypsat řádnou soutěž, jinak riskují případné stížnosti.
Zjevná či skrytá diskriminace
Základní principem všech veřejných zakázek je zásada rovného přístupu a zákazu diskriminace. A to nejen diskriminace zjevné, při níž zadavatel postupuje vůči jednomu dodavateli jinak než vůči ostatním dodavatelům, ale i diskriminace skryté. Ta se projevuje především nepřiměřeným nastavením kvalifikačních předpokladů uchazečů o veřejnou zakázku tak, že jsou někteří zadavatelé ze soutěže o zakázku vyřazeni. Přestože by ve skutečnosti byli způsobilí předmět zakázky plnit. Předejít diskriminaci a z ní vyplývajícím důsledkům může zadavatel předběžným průzkumem trhu a následným stanovením předmětu zakázky nikoliv na konkrétní produkt či službu určitého dodavatele, ale podle účelu plnění.
Chyby v hodnocení nabídek
Časté problémy se také pojí s vyhodnocováním nabídek dodavatelů. Chyby se objevují už při samotném stanovování hodnotících kritérií, jejich vah a přesného postupu hodnocení. To totiž ne vždy poskytne uchazečům jasnou představu, jakým způsobem budou jejich nabídky posuzovány. Zadavatel by měl hodnotící kritéria ještě před jejich uveřejněním řádně uvážit. Jejich případné dodatečné úpravy či změny v průběhu samotného hodnocení již totiž nejsou přípustné.
Netransparentnost zadávacího řízení
Klíčovou vlastností každé veřejné zakázky by měla být její transparentnost od vypsání až po přidělení vítěznému dodavateli. Mělo by být nade vší pochybnost, že zakázka proběhla přesně v zákonných normách. Pro tento účel je vhodné využít například atestované elektronické nástroje, které nabízejí jednoduchý standardizovaný způsob, jak vypisovat zakázky naprosto prokazatelným způsobem.