Provozní zisk před odpisy (EBITDA) podle očekávání meziročně poklesl o 6,9 % na 62,4 miliardy korun. Tento vývoj je dán poklesem cen elektřiny v důsledku hospodářské krize, která vedla k poklesu cen v letech 2008 - 2010, kdy byla na trh umisťována elektřina vyráběná v roce 2011.

Negativně také působil pokles zajišťovacího kurzu koruny v důsledku systematického posilování koruny vůči euru, ale i nižší výrobou ve vodních elektrárnách v důsledku horších hydrologických podmínek.

„Očekávané celoroční výsledky v roce 2011 zůstávají na hodnotách oznámených v minulém čtvrtletí. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) je očekáván ve výši 84,8 miliardy korun, což by oproti roku 2010 představovalo pokles o pouhých 5 %, a to díky uskutečněným vnitřním opatřením zaměřeným na zvýšení efektivity, protože pokles cen elektřiny byl vyšší,“ řekl Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ.

Provozní výsledek hospodaření (EBIT) je očekáván ve výši 59,1 miliardy korun (-9 %) a čistý zisk ve výši 40,6 miliardy korun (pokles o 13 %). Nejvýznamnějšími faktory vyvolávajícími pokles čistého zisku jsou zavedení nové darovací daně z emisních povolenek, posílení české koruny vůči euru, v němž Skupina ČEZ realizuje většinu tržeb, účetní vlivy přehodnocení akcií MOL v portfoliu Skupiny ČEZ a účetní dopad prodeje německých dolů MIBRAG.

Na investici do polovičního podílu v hnědouhelných dolech MIBRAG a jeho následnému prodeji druhému investorovi, Skupina ČEZ vydělala 1,1 miliardy korun. Čistě účetní dopad transakce je však letos negativní, neboť na základě ocenění nezávislým znalcem byl podíl ve společnosti MIBRAG účetně oceněn na vyšší hodnotu, než byla kupní cena i následná prodejní cena. Na základě tohoto přecenění vykázala Skupina ČEZ v roce 2009 jednorázový zisk z této operace +3,3 mld. Kč, nyní naopak musí vykázat účetní ztrátu ve výši 2,7 mld. Kč. I z tohoto je vidět reálný zisk na celé transakci, který na částku 1,1 miliardy korun navýšily úrokové výnosy.

Spotřeba elektřiny v České republice za první tři čtvrtletí letošního roku nepatrně poklesla o 0,3 procentního bodu. Po odečtení vlivu teploty (letošek byl teplotně příznivější než stejné období loňského roku) však šlo o růst na úrovni 0,9 procentního bodu.