Plánem ČEZ je zapojit se do projektu výstavby demonstračních nízkoemisních jednotek (Zero Emission Power Plants) v rámci Evropské unie. Celkem se počítá s výstavbou 10 – 12 jednotek, ČEZ se chce zapojit formou výstavby alespoň jedné z nich na území ČR. Jejich uvedení do provozu je plánováno v období let 2012 – 2015. Tyto jednotky by měly sloužit především pro ověření praktického fungování nejnovějších nízkoemisních technologií a s jejich nasazením jsou spojeny značné náklady. Širší komerční aplikace těchto technologií je očekávána po roce 2020. „Naším nejbližším cílem je obnova stávajících a výstavba nových zdrojů, spojená především se zvyšováním jejich účinnosti. Střednědobým cílem je mít v rámci ČEZ alespoň jednu demonstrační jednotku technologie CCS při existující elektrárně či u zcela nového zdroje,“ řekl Jiří Feist, ředitel Úseku rozvoje ČEZ. „Zvažujeme i možnosti zapojení do dalších potenciálních projektů demonstračních jednotek v zahraničí v rámci mezinárodní či bilaterální spolupráce,“ dodal. Varianta CCS v severních Čechách Potenciální výhodou je velký instalovaný výkon (přibližně 660 MW) a vysoká čistá účinnost elektrárny (přes 42 %, bez oddělování a ukládání CO2). Úvodní data naznačují možnost ukládání CO2 do geologických struktur v regionu (hluboké sedimentární zvodně). Projekt by navazoval na tradici výroby energie v regionu a přinesl by do regionu projekt evropského významu. Možné nevýhody vyplývají z případných prostorových omezení, umístění zdroje a skutečných možností ukládání CO2. Varianta CCS v Hodoníně Existuje zde potenciál pro ověření oddělení CO2 ze spalin z fluidních kotlů. V elektrárně se navíc mimo lignitu spaluje biomasa (jen za rok 2006 se zde z biomasy vyrobilo přes 18 000 MWh). V blízkém okolí se vyskytují vytěžené uhlovodíkové struktury, které představují potenciálně vhodné prostředí pro uložení CO2. Možné nevýhody spočívají v menším instalovaném výkonu elektrárny (105 MW) a ve spalování méně kvalitního paliva a pokračování těžby lignitu (místní lignit). ČEZ je zapojen do mezinárodních výzkumných projektů v oblasti nízkoemisních technologií už nyní. Je například účastníkem projektu GeoCapacity primárně financovaným Evropskou komisí, jehož cílem je hledání podzemních kapacit pro ukládání CO2 ve střední a východní Evropě. Dále se ČEZ účastní práce v různých pracovních skupinách v rámci celoevropské technologické platformy pro nízkoemisní zdroje. Systém CCS Systém oddělení a následného uložení CO2 (CCS – Carbon Capture and Storage) je jednou z variant, které jsou ve světě v současnosti zvažovány pro redukci emisí tohoto plynu. Jde o nový postup, který je zatím využíván jen na několika místech na světě, a to pouze v testovacím režimu (jde např. o pilotní separační jednotku v Dánsku vybudovanou v rámci mezinárodního projektu CASTOR). Samotný systém CCS se skládá ze tří kroků – ze separace CO2 (v současnosti je nejrozvinutější technologie separace po spálení uhlí „post-combustion capture“, existuje ale i varianta separace před spálením „pre-combustion capture“), jeho transportu prostřednictvím potrubí a nakonec uložení ve vhodném prostoru (nejčastěji se zvažuje ukládání do hlubokých nevyužívaných zvodní či do ve vytěžených ložisek ropy a plynu). Akční plán snižování emisí CO2 Akční plán snižování emisí CO2 představila Skupina ČEZ v březnu 2007. Plán počítá do roku 2020 se ztrojnásobením výroby z obnovitelných zdrojů energie na 5,1 TWh. K dalším cílům patří snížit intenzitu emisí skleníkových plynů o 15 %, přispět ke splnění národního cíle snížení energetické náročnosti o 23 TWh ročně a investovat v zahraničí do projektů, které povedou k úspoře nejméně 30 milionů tun CO2. Plánovaná opatření si do roku 2012 vyžádají dodatečné výdaje v souhrnu více než 17 miliard Kč.