Telefonické úvěry přinášejí hlavně problémy. To byl jeden z hlavních vzkazů, který zazněl na semináři týkajícím se hrozbám zadluženosti v České republice, který pořádalo spořitelní družstvo WPB Capital a jehož hlavním hostem byl David Šmejkal, ředitel Sdružením obrany spotřebitelů. „I když spotřebitelské úvěry nejsou jediným produktem, který působí problémy s předlužeností rodin, patří mezi ty významné, řekl David Šmejkal, ředitel Sdružení obrany spotřebitelů s tím, že právě cílem Sdružení je zlepšení informovanosti klientů tak, aby se spotřebitel nedostal do problematického postavení, jako třeba klienti podobných firem v Německu, Španělsku, nebo ve Spojených státech. „Právě v těchto státech nacházíme značné množství zadlužených rodin, což způsobuje problémy v makroekonomickém měřítku,“ dodal Šmejkal. V našich podmínkách přitom největší riziko představují firmy, které nepodléhají regulaci ze strany České národní banky. Právě tito poskytovatelé finančních produktů s sebou nesou značné problémy při následném splácení. Podle Šmejkala se navíc často stává, že telefonické úvěry jsou vyřizovány přes placené telefonní linky a zákazníci tak mohou často protelefonovat i tisíce korun bez toho, aby úvěr vůbec získali. Sdružení už také, jak uvádí na svých internetových stránkách, před časem zažalovalo společnost Finpomoc.cz, která poskytovala úvěry od 10 do 40 tisíc, hlavně kvůli sjednávání rozhodčích doložek o mimosoudním řešení sporů, které jsou standardní součástí všech úvěrových smluv. „Celý proces je velmi netransparentní a vzbuzuje mnoho pochybností o legálnosti a korektnosti řízení. Rozhodčí řád upravující pravidla řízení není součástí úvěrových smluv. Spotřebitel tak nemá možnost se s nimi při podpisu smlouvy seznámit,“ řekl v minulosti Jan Šulc, právník SOS, který se touto kauzou zabývá. Podle spořitelního družstva WPB Capital, které seminář o úvěrech pořádalo a zabývalo se hlavně zadlužeností českých firem a domácností, je problematický nárůst právě u těch typů úvěrů, který SOS vadí nejvíc. „Od poloviny roku 2004 zaznamenáváme nebývalý nárůst spotřebitelských nebankovních úvěrů,“ říká Radoslav Jusko, analytik WPB Capital s tím, že úvěry tohoto typu rostou v České republice podobně rychle, jako například hypotéky. „Rozdíl mezi posuzováním hypoték a spotřebitelských úvěrů je celkem markantní – zatímco u spotřebitelského nebankovního úvěru se firmy málo zajímají o schopnost splácet, hypotéky bývají mnohem lépe zajištěny a také se jejich poskytovatelé velmi zajímají o to, jak je bude schopen klient splácet,“ vysvětluje Jusko s tím, že schopnost úvěr splatit je důležitá nejen pro poskytovatele, ale zvláště pro toho, kdo si peníze půjčuje. „Lidé si totiž někdy neuvědomují, že kromě splátek úvěru také musejí z něčeho žít,“ dodává Jusko. Hypotéka se přitom počítá tak, aby nějaké peníze žadateli zbyly, u spotřebitelských úvěrů tomu tak často není a u těch rychlých, po telefonu, už vůbec ne. Právě kvůli tomu se lidé nejčastěji dostávají do vážných finančních problémů. „Nejhorší je, že takovými úvěry lidé často řeší problémy s jinými úvěry a dostávají se tak do začarovaného kruhu, ze kterého není úniku,“ říká Jusko. „Na rozdíl od bank, při poskytování úvěrových produktů u nás klademe hlavně důraz na budoucí schopnost splácet a dobré zajištění,“ vysvětluje obchodní ředitel Martin Kušmirek strategii WPB Capital při půjčování peněz. „Minulost nás příliš nezajímá a nemáme vůči klientům žádné předsudky ani K.O. kritéria“ a dodává, že oproti běžným bankovním ústavům WPB klade důraz na individuální přístup k řešení problémů žadatelů o úvěr.