Český průmysl má velmi vysokou ziskovost
24. 9. 2007 – 4:30 | Naše peníze | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
V posledních letech jsou zisky českého
Čtěte také:
Tržby dvanácti nejvýznamnějších firem České republiky přesáhly bilion korun
Hutnímu průmyslu se v České republice nadmíru daří
Průmysl v České republice roste rychleji než v Evropě
U firem s počtem zaměstnanců 20 až 60 osob činila obchodní marže 45,1 mld. korun (tj.1,6 mld. eur) a proti předchozímu roku byla vyšší o zhruba desetinu (+10,6 %).
Dobrá ziskovost celého průmyslu je však patrná i po celé období předchozích tří let. Jestliže v roce 2002 bylo ziskových 127 151 aktivních firem podnikajících v českém průmyslu, pak v roce 2005 zůstal jejich soubor v podstatě stejný – ziskových bylo 127 532 firem. Vlivem snižování počtu zaměstnanců však velmi prudce vzrostla účetní přidaná hodnota na zaměstnance. V roce 2002 totiž vyprodukoval jeden zaměstnaný v průmyslu, bráno tímto parametrem, 483 tis. korun (tj. 17 tis. eur), ovšem v roce 2005 už 633 tis. korun, tj. 22,3 tis. eur. Za pouhé tři roky se tak účetní přidaná hodnota na jednoho zaměstnance v průmyslu ČR zvýšila o téměř třetinu (+31,1 %).
Takovéto zlepšení výkonu a finančního zdraví průmyslových firem nemohlo zůstat bez vlivu na délku návratnosti kapitálu, který do nich vložili jejich vlastníci. Pokud v roce 2002 činila rentabilita vlastního jmění 8,94 % – což přeloženo do srozumitelnější podoby znamená, že majitelům firem by se při této rentabilitě vrátil vložený kapitál zhruba za 11 let -, pak v roce 2005 stoupla tato rentabilita na 11,83 %, čímž se návratnost kapitálu pro jeho vlastníky zkrátila na 8,5 roku.
Pro pokračování růstu průmyslu stále existují zdroje. Tempo růstu zakázek, zejména ve vybraných odvětvích zpracovatelského průmyslu, totiž díky oživení západoevropských ekonomik akceleruje.
Zejména u nových zakázek ze zahraničí, které se na jejich celkových číslech podílejí ze 60 %. Jestliže v období 2001–2005 rostly v úhrnu nové zakázky českého průmyslu o 15,9 % v průměru ročně, pak v prvním čtvrtletí 2007 o 15,0 %. Do budoucna může působit nadějně zlepšená kondice německé ekonomiky a evropského hospodářství jako hlavního odbytiště českého průmyslového exportu. I přes mírné zpomalení tempa německého HDP ve druhém čtvrtletí 2007, které se projevilo i v meziročním tempu celkových nových zakázek českých průmyslových podniků (+8,6 % v červenci 2007) se zdá, že úsudky o současném vrcholu konjunktury českého průmyslu a počátku sestupné fáze ještě nejsou na pořadu dne.
Na celkových průmyslových tržbách se firmy pod zahraniční kontrolou podílejí menší měrou, což dokumentuje, že domácí firmy jsou podstatně více orientovány na český trh. Přesto se i zde podíl zahraničních investorů v poměrně krátkém čase více než zdvojnásobil.
Jestliže v roce 2000 se pohyboval na čtvrtině (25,3 %) celkových tržeb, v roce 2006 již přesáhl polovinu (58,6 %). Příjmy z průmyslové výroby v ČR tak připadají z větší části zahraničním investorům – ti jsou tak hlavní příčinou jak silné dynamiky průmyslové produkce, tak pozitivních výsledků zahraničního obchodu.