Abyste si dokázali tuto sumu představit, tak vězte, že stát by za tyto peníze mohl koupit každému občanu České republiky včetně nemluvňat ojeté auto. Nebo by každý mohl dostat "našlapaný" počítač a k němu i luxusní mobilní telefon.

Co se stane, jestliže stát peníze nestihne vyčerpat? "Podléhají automatickému zrušení závazku a jsou navráceny zpět do rozpočtu Evropské unie," vysvětluje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala, který dlouhodobě stav čerpání i nešvary na různých ministerstvech pozoruje a kritizuje.

Bledě jsou na tom ty největší operační programy, například do konce loňského roku schválila Evropská komise pouhá 3 (slovy tři, nejde o mýlku) procenta ze 145,4 miliardy korun, které mohl stát vyčerpat v rámci Operačního programu Životní prostředí, jak vyplývá z podkladů NKÚ. Dobře ale na tom nebyl ani Operační program Doprava (na konci roku 2012 schváleno 36 procent - zbývalo ke schválení přes 100 miliard korun) nebo program Výzkum a vývoj pro Inovace.

"Do května 2013 nebylo plněno čerpání u 11 operačních programů, u šesti se nepředkládají žádosti a u osmi je zastavená certifikace," pokračuje Kala. Podle něj ale nyní není čas hledat viníka, důležité je stihnout poslat k certifikaci (tedy požádat o proplacení Evropskou komisi) co nejvíce projektů.

Noví ministři ve vládě Jiřího Rusnoka ale podle něj o tomto problému zatím příliš nemluví. Navíc se obává odchodů odborníků z ministerstev, což je při střídání vlád "českou tradicí". "Stabilizovat, nikoho nevyhazovat, neměnit ty lidi, kteří se na to připravovali, kteří to realizovali. Nechat je dělat, aby stabilita v rezortech byla, aby se neřešilo, kdo bude dělat ředitele toho odboru a kdo toho, ale aby se řešilo, jak sem ty peníze dostat," dodal Kala. Ministři by také měli vědět, že již prakticky není čas nic měnit, jinak by se mohlo stát, že Česká republika nedostane peníze ani na staré projekty, ani na věci z budoucího programovacího období.

Mnohá ministerstva podle Kaly nepřijímají efektivní opatření pro lepší čerpání. Jednou ze základních cest by mohla být změna jednacího řádu vlády, kde by mohl prezident NKÚ dávat jednotlivým rezortům doporučení. "Připomínám, že do roku 2006 ani pan prezident NKÚ (Lubomír) Voleník na vládu nebyl zván. Je tam skutečně jenom hostem, ale nemůže podat návrh, o kterém by se hlasovalo," uzavřel Kala.