Česko se blíží bankrotu krok po kroku, je třeba tvrdých reforem
18. 9. 2009 – 1:01 | Domácí | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Předseda ODS Mirek Topolánek navštívil brněnské výstaviště a před vystavovateli se vyjádřil k napjaté politické situaci. Topolánek objasnil postoj ODS k sestavování státního rozpočtu, který se podle něj neobejde bez výrazných škrtů na výdajové straně.
Topolánek připomněl, že rozsah opatření realizovaných jeho vládou byl významný i v rámci Evropské unie; celkově šlo o 180 miliard korun do ekonomiky. Cílem byl například snazší přístup firem k provozním úvěrům, další opatření směřovala k posílení proexportní schopnosti a k udržení zaměstnanosti. „Šlo o snížení sociálního pojištění, ale nejvyužívanějším opatřením je nakonec to, které navrhl Petr Nečas a kompenzuje školení a rekvalifikace pracovníků, pro které firmy momentálně nemají práci,“ řekl předseda ODS. Na základě jednání s firmami konstatoval, že všechna tato opatření fungují a podnikatelé si je pochvalují, zvláště pak ti, kteří již hledí do období po skončení ekonomické krize a chtějí své kvalifikované zaměstnance udržet za každou cenu.
v Česku se export na tvorbě HDP podílí 70 procenty a na Slovensku dokonce 85 procenty. Za první pololetí letošního roku obě země vykázaly vysoký meziroční propad zahraničního obchodu ve výši 25, resp. 22 procent.
- Oživení české ekonomiky přijde v roce 2010, musíme však tvrdě pracovat
- Šrotovné na auta v Česku bude, sněmovna přehlasovala prezidenta
- TOP09: Daně nezvyšujme, musíme jen lépe hospodařit
- Práce 4 dny v týdnu bylo přáním mnoha lidí, teď se může splnit
Topolánek: „Situace je vážná“
Šéf ODS využil tiskové konference na MSV také k vyjasnění svých postojů v současné nepřehledné politické situaci. Varoval, že výpadek přímých daní v příštím roce bude skutečně enormní, a apeloval na další snížení rozpočtového schodku i za cenu bolestných a nepopulárních zásahů ve výdajové sféře. „ODS se chce podílet na rozumném řešení, které v následujících letech umožní zabezpečit obyčejné lidi, mám na mysli základní mandatorní výdaje, sociální transfer a to, na co byli v této zemi zvyklí,“ řekl mimo jiné Topolánek.
Poslanec Martin Říman na tiskové konferenci oznámil, že do voleb na jaře příštího roku chtějí poslanci zvolení za ODS zabránit prosazování partikulárních zájmů a dalším deformacím podnikatelského prostředí, kterým nahrává současná atmosféra v poslanecké sněmovně. „Budeme usilovat o to, aby se turbulentní a nejistá politická atmosféra, která v České republice panuje již několik měsíců a bohužel bude panovat i nadále, nepřelévala do podnikatelské sféry. Firmy dnes potřebují stabilní prostředí, předvídatelnost v chování státu a rozumnou daňovou a regulační zátěž,“ řekl Říman.
Také odborové svazy (ČMKOS) v rámci zvýšení stability a jistoty v naší zemi podporuje rychlé přijetí státního rozpočtu s cílem zamezit rozpočtovému provizoriu.
ČMKOS podle svého vyjádření podporujeme zrušení nové právní úpravy tak, jak je navrženo v rámci \"krizového balíčku \"v podobě uplatnění slevy na pojistném v letech 2010 - 2011 - úspora v řádu 18 mld. Kč. \"Podporujeme zvýšení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné pro rok 2010 ze 48 násobku na 72 násobek průměrné mzdy s úsporou 4 mld. Kč v roce 2010 a 2011.\" Uvádí ve své tiskové zprávě ČKOS.
Zaměstnavatelé vyjadřují ochotu přistoupit na návrh rozpočtu jako celek s tím, že deficit v roce 2010 nepřekročí 5 % HDP.
Tomáš Sedláček, člen Národní ekonomické rady vlády ČR a hlavní makroekonomický analytik ČSOB opět kritizoval nezodpovědnou fiskální politiku, kdy evropské vlády i v dobách ekonomického růstu namísto vyrovnaného rozpočtu cílily na tříprocentní deficit vymezený maastrichtským kritériem a v současné době jej nejsou schopny dodržet, což země žene do vysoké zadluženosti se všemi negativními důsledky. „Maastrichtské kritérium je zombie. Počet zemí EU, které se letos vejdou do tříprocentního deficitu, spočítáme na prstech jedné, a ještě osekané ruky,“ předpověděl Sedláček, podle kterého je v dobách krize toto pravidlo zbytečně přísné a v dobách růstu k němu naopak není důvod. Jako příklad země, která navzdory enormnímu růstu ekonomiky ještě zvýšila svůj dluh, uvedl právě Slovensko, které při růstu HDP o 10 procent hospodařilo se schodkem ve výši 1,9 procenta.