V České republice bylo loni podle Českého statistického úřadu v provozu okolo 500 kempů, v průběhu sezony se ale toto číslo může ještě dočasně navýšit. Nejvíce jich turisté najdou na jihu Čech, v okolí Prahy nebo na Šumavě. Relativně málo se jich naopak nachází na Plzeňsku nebo na střední Moravě.

Agentura CzechTourism už podruhé provedla srovnání cen kempů v regionech. Kromě konstatování, že se ceny od loňska příliš nezměnily, potvrzuje šetření klasickou cenovou mapu služeb v Česku: nejdražší v Praze a čím dál od metropole, tím také zpravidla levnější. Pokud tedy chtějí rodiče se dvěma dětmi co nejvíce ušetřit, měli by se vydat do Moravskoslezského kraje, kde se náklady za jedno přenocování ve stanu vejdou do dvou set korun. Výhodně se dá nocovat také ve Zlínském (270 Kč), Jihočeském (290 Kč) nebo Pardubickém kraji (285 Kč). Citelnějším zásahem pro rozpočet může být naopak ubytování v pražských kempech, které čtyřčlennou rodinu vyjde na 775 Kč. Mezi dražší lokality patří také Středočeský (590 Kč) nebo Karlovarský kraj (430 Kč).

Ačkoli kempy nabízejí nejlevnější typ ubytování, nedá se říci, že by je vyhledávali jen ti, kteří chtějí ušetřit. Pro mnoho lidí je nocování pod širým nebem součástí životního stylu. Láká je bezprostřední kontakt s přírodou, vyžití pro děti, poznávání jiných lidí nebo svoboda cestování vůbec. O tom, že často nejde o žádné sociálně slabší případy, dosvědčují i jejich výstavní vozítka. Luxusní obytné auto totiž přijde i na 2,5 milionu korun.

V souvislosti s kempováním se nejčastěji hovoří o nizozemských turistech. Hlavní klientelou, která však nakonec rozhodne o úspěchu nebo neúspěchu sezony, jsou Češi. Loni jich v kempu pobylo 720 tisíc, což bylo 82 % ze všech návštěvníků. Nizozemci pozvolna mizí z oficiálních statistik, a to nejen v kempech. Zatímco v roce 2000 jich do kempů zavítalo 165 tisíc, loni už jen 47 tisíc. Nezdá se však, že by na Českou republiku zanevřeli – jen mnohem častěji než dříve využívají soukromého neplaceného ubytování u přátel nebo známých. Druhou nejpočetnější zahraniční komunitu v českých kempech tvoří turisté z Německa (46 tisíc). Nejatraktivnějším produktem je pro ně spojení kempů a lázní, které však v Česku není příliš obvyklé.

Aby kempy neztratily přízeň svých klientů, musí každoročně investovat do rekonstrukce nebo nových služeb. „Přestavba chatek, nové sociální zařízení nebo úpravy parcel vedoucí k většímu soukromí hostů – to jsou nejčastější změny, které kempy před sezonou podnikly,“ říká Petra Paduchová z odd. výzkumu trhů a trendů. Provozovatelé také vymýšlí různé akce a zábavu pro své hosty. „U Vranovské přehrady budou třeba ochutnávat vína a lovit sekt ze dna přehrady, na Zlínsku chystají srazy pro motorkáře, jinde zase pořádají setkání chovatelů psů,“ dodává Petra Paduchová.