Zhruba 40 procent odběratelů dodržuje podle srovnání průměrnou splatnost 36 dní, což je ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi dobrý výsledek. Na druhou stranu pětina (20 procent) zákazníků překračuje platební termín o více než 30 dní.

Krize a zase krize...

Mnohé podniky v zemích střední a jihovýchodní Evropy jsou nuceny se vyrovnávat s opožděnými úhradami svých faktur. Zhoršená platební morálka je jedním z následků hospodářské krize. V České republice čekají dodavatelé zboží a služeb na úhradu svých pohledávek v průměru 48 dní. Zpoždění v úhradách tedy představuje v průměru 12 dní, obvyklá doba splatnosti v roce 2009 činila 36 dní.

<%Anketa8%>

Negativní vývoj konjunktury se také kriticky promítá do růstu počtu podnikových insolvencí. Právě platební morálka podniků totiž představuje jeden z nejvýznamnějších faktorů, který se přímo promítá do finanční situace malých a středních podniků. Vysoký počet neuhrazených faktur nebo i faktur zaplacených se zpožděním zhoršuje mnohým podnikatelům vlastní likviditu, která je v důsledku poklesu zakázek v řadě odvětví již beztak napjatá. Bez kapitálových rezerv nebo možnosti získání překlenovacích úvěrů se významně zvyšuje riziko úpadku. Z toho důvodu představují informace o platební disciplíně a o aktuální bonitě obchodních partnerů významný předpoklad pro minimalizaci rizik vzniku nedobytných pohledávek a úspěšný podnikový rozvoj.

Mnohé země střední a jihovýchodní Evropy jsou nyní nuceny bojovat se zhoršenou platební morálkou firem. Na základě průzkumu provedeného 13 společnostmi Creditreform působících v jednotlivých zemích bylo vytvořeno srovnání (tzv. ranking) týkající se dohodnuté a skutečné doby úhrady pohledávek. Vedle obvyklé průměrné splatnosti faktur, který stanovuje dodavatel svým zákazníkům, se rovněž sleduje průměrná skutečná doba úhrady, tj. počet dní, o něž byla sjednaná splatnost překročena.

<%Anketa96%>

Jaká je splatnost faktur v okolních zemích

Mezi jednotlivými zeměmi se platební disciplína podstatně liší. Vedle konjunkturálních a strukturálních podmínek a platebních zvyklostí, které jsou pro jednotlivé země typické, se zde odrážejí také různě dlouhé platební termíny, které dodavatelé a poskytovatelé služeb poskytují. V současné době musí na uhrazení dodaného zboží či služeb nejdéle čekat podniky v Rumunsku (90 dní), Srbsku (120 dní) a Polsku (123 dní). Doba úhrady pohledávek může dosáhnout dobrých tří měsíců také ve Slovinsku (83 dní), Chorvatsku (87 dní) a v Maďarsku (90 dní).

Nejlépe jsou na tom v Estonsku (26 dní), Bulharsku (37 dní) a Lotyšsku (38 dní). Pro srovnání: v Německu musí podniky čekat na vyrovnání faktur celkem 43 dní.

Zdroj: Creditreform

(Mediafax)

Kam dál?

- Firmy ze zahraničí mají horší platební morálku vůči českým dodavatelům

- Hospodářská komora: Druhotná platební neschopnost firem se zhoršuje, na špičce neplatičů je stát