„Oživení světové ekonomiky zůstává i nadále zatíženo mnoha nejistotami. Hlavní zdroje rizik pro ČR jsou spojeny se stavem veřejných rozpočtů a situací v bankovním sektoru v některých zemích eurozóny,“ píše MF.

Podle stávajících údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl HDP v roce 2010 o 2,3 procenta. Pro letošní rok očekává MF mírné zpomalení ekonomického růstu na 1,9 procenta (lednový odhad 2,2 %). Růst v tomto roce by měl být tažen zejména zahraničním obchodem, v menší míře také tvorbou hrubého kapitálu. V roce 2012 by se měl HDP zvýšit o 2,3 procenta (lednový odhad +2,7 %).

Spotřebitelské ceny by měly růst mírně vyšším, než dvouprocentním tempem, tedy v těsné blízkosti inflačního cíle České národní banky (ČNB).

Analytici: O oživení české ekonomiky hovoří i nečekaný pokles nezaměstnanosti

Situace na trhu práce se podle MF bude pozvolna zlepšovat. Míra nezaměstnanosti (podle metodiky VŠPS, která je odlišná od míry registrované nezaměstnanosti), která v roce 2010 zřejmě dosáhla vrcholu, by letos měla klesnout na 6,9 procenta. V roce 2012 by se mohla snížit na 6,5 procenta. Po dvou letech stagnace by se v letošním roce měl objem mezd a platů zvýšit o 2,1 procenta. V příštím roce by mzdy a platy měly v souladu s vývojem nominálního hrubého domácího produktu růst dynamičtěji.

Poměr deficitu běžného účtu platební bilance k HDP by měl zůstat na udržitelné úrovni, predikce je však zatížena zvýšenou mírou nejistoty v souvislosti s probíhající revizí údajů.

Česká ekonomika je na tom o poznání lépe než loni hodnotí firmy

Česká bankovní asociace odhad růstu nepatrně zvýšila

Česká bankovní asociace (ČBA) pro rok 2011 zase nepatrně zvýšila odhad růstu reálného hrubého domácího produktu (HDP) ČR na 1,9 procenta, což představuje zvýšení o 0,1 procentního bodu, tedy v řádu statistické chyby. ČBA o tom informovala ve čtvrtek.

Hlavním motorem růstu bude podle ČBA i nadále vnější poptávka (odhad růstu eurozóny byl pro r. 2011 zvýšen na 1,6 procenta), jejíž pozitivní efekt se přelije i do oblasti investic. "Přetrvávající poměrně vysoká nezaměstnanost a vliv očekávání možných daňových změn budou brzdit výraznější oživení v sektoru soukromé spotřeby (odhad růstu snížen z 0,7 procenta na 0,5 procenta). Zdá se také, že rozsah fiskální restrikce nebude tak výrazný, jak předpokládala lednová prognóza. Proto došlo ke zmírnění prognózovaného poklesu vládní spotřeby na -1,35 procenta," uvedla ČBA.

V oblasti prognózy míry inflace nedošlo ke změnám (2,1 procenta) - nárůst cen komodit prozatím nepřináší výraznější proinflační tlaky a kompenzuje doposud nižší než očekávaný vývoj inflace. Česká koruna by měla pokračovat v mírně posilujícím trendu.

Pro rok 2011 ČBA prognózuje postupný růst úrokových sazeb, přičemž základní 2T Repo-sazba ČNB by měla v roce 2011 činit v průměru jedno procento, což značí zvýšení oproti současnému stavu. "Tento růst bude nicméně pomalejší než růst v eurozóně (očekávaná průměrná úroveň základní měnověpolitické sazby ECB 1,35 procenta v roce 2011), kdy už první letošní rozhodnutí o růstu sazeb bylo přijato 7. dubna 2011. Koruna tedy bude vykazovat záporný úrokový diferenciál na měnově politických sazbách centrálních bank," odhaduje ČBA.

Nelepšící se vyhlídky trhu práce a vývoj v oblasti nesplácených úvěrů znamenají snížení odhadu růstu úvěru obyvatelstvu (na 8,4 procenta z 9,5 procenta v lednové prognóze), naopak v oblasti úvěrů nefinančním podnikům, mimo jiné s ohledem na lepší očekávaný vývoj investic, je prognózován rychlejší růst (3,4 procenta oproti dvěma procentům).

K hlavním rizikům pro rok 2011 ČBA řadí, kromě obvyklých nejistot jako vývoj vnější poptávky, směnného kurzu a podobně, hlavně vývoj cen komodit včetně růstu cen energií (zvyšování cen elektřiny na evropských trzích v souvislosti s vývojem v Německu - pozn. red.), které mohou jak zrychlit míru inflace, tak přes důchodový efekt zpomalit ekonomický růst. "Rizikem také zůstávají velké nejasnosti panující kolem dalšího směřování klíčových reforem. To má dopad nejen na fiskální výhled, ale i na prediktabilitu dalšího ekonomického vývoje, což není pro rozvoj ekonomiky příznivé. V posledních dnech se k tomu přidává také výrazně zvýšená politická nejistota. Při dalším pokračování či vyhrocení problémů by tento faktor mohl hrát nemalou roli. Finanční trhy (a i jednotlivé ekonomické subjekty) totiž počítají s pokračováním reforem v ČR a jakékoliv přehodnocení tohoto předpokladu by mělo negativní dopady," varuje ČBA.

Pro rok 2012 neočekává ČBA velké změny oproti lednovému výhledu. "I nadále je – přes rostoucí nejistoty v některých oblastech – očekáván pomalý návrat růstu ekonomiky k potenciálnímu růstu. Prognóza růstu inflace (2,5 procenta) v zásadě zohledňuje pouze známé faktory. Plné zohlednění možných dopadů daňových změn bude součástí výhledu až po ujasnění jejich obsahu a rozsahu," uvedla ČBA ve své analýze.

Prognózované zvýšení růstu HDP (tři procenta) souvisí s odezněním jednorázových efektů, brzdících růst v roce 2011 a také s relativně dobrou situací ve vnější poptávce (i přes mírné zhoršení predikce růstu eurozóny,
které může reflektovat i důsledky fiskálních problémů v některých zemích).

Pro rok 2012 ČBA predikuje jen mírné zlepšení v oblasti deficitu veřejných financí – navíc zatížené velkou nejistotou. Směnný kurz by měl dále mírně posilovat, i když není vyloučeno, že tempo apreciace (posilování - pozn. red.) se bude zpomalovat (zejména pokud bude potenciální růst ekonomiky nízký). "Podstatnější změna je očekávána u měnové politiky. Další očekávané zvyšování sazeb v EMU (evropská měnová unie - pozn. red.) zachová negativní úrokový diferenciál, ale tato část prognózy je zatížena zvýšenou nejistotou ohledně rozsahu celkového posunu hladiny sazeb a velikosti úrokového diferenciálu," odhaduje ČBA.

Tempo růstu úvěrů do ekonomiky by se mělo zvýšit (na 8,4 procenta) s tím, že tempo růstu úvěrování podniků by se mělo více přiblížit tempu růstu úvěrů obyvatelstvu.

Pro rok 2012 se nejistoty (jak ekonomické, tak politické) dále zvyšují, což se může do výhledu promítat dále negativně. Také klíčová podmínka našeho růstu – příznivý vývoj v EU, respektive u našich hlavních obchodních partnerů, je zdrojem vyššího rizika kvůli ekonomicko-politickým důsledkům fiskální krize některých zemí Unie (a jejich šíření do dalších zemí).

-MED