V roce 2011 investice domácností, které tvoří hrubý fixní domácí produkt, činily 191 miliard korun, což bylo zhruba o 26 miliard korun méně než v roce 2010," doplnila analytička. Klesly tak meziročně dokonce více (-11,8 procenta) než v krizovém roce 2009.

Lidé nejčastěji své peníze spoří v neterminovaných vkladech a termínovaných vkladech, vkladech do stavebního spoření a také do životního prostředí. Celkově lidé vkladů investovali v roce 2011 před 2,7 bilionů korun, což je oproti roku 2007 nárůst o téměř 500 miliard. Největší pokles vkladů zažívají stavební spořitelny, u kterých vklady fakticky stagnují.

Mění se také to, za co lidé utrácejí. Z dlouhodobého pohledu zvýšily domácnosti své výdaje na spotřebu reálně o téměř tři čtvrtiny. Nejpomaleji vzrostly výdaje na potraviny (+20,1 procenta). Za oblečení a obuv Češi dali téměř o 60 procent víc než roce 1991. Náklady na bydlení, vodu, energie a paliva vzrostly vzhledem výši úspor o 41 procent. "Nejde však o reálnou výši nájmů a energií. Ta se zvýšila za posledních 20 let radikálně," doplnila Dubská. Nejméně pak lidé utratili v roce 2011 za noviny a knihy.

Naopak za nákup aut v roce 2011 vydaly v domácnosti reálně 3,8krát více než v roce 1991, za zdraví 10krát více a za telefonní zařízení téměř 6krát více. Co se týče zadluženosti, tak lidé měli koncem roku 2011 půjčeno na bydlení 773 miliard korun, což bylo zhruba o třetinu více než v roce 2007. Nejvíce si lidé brali dlouhodobé půjčky a hypotéky na stavbu domů nebo koupi bytů a nemovitostí.

"Češi se svými penězi nakládají velmi rozumně. Jak v dobách konjunktury, tak v době krize. Lidé v dnešní době splácí především dluhy, které si vzaly v minulých letech, v době ekonomické prosperity," zhodnotila analytička s tím, že i přesto, že bohatství domácností neroste tak výrazně jako v minulých letech, neznamená, že by se jim dařilo špatně. "Možná se dostáváme do optimálního stavu spotřeby a vydělávání," řekla na závěr Dubská.

František Bužek | MED