Vyplývá to ze studie Europe, Middle East and Africa Golf Benchmark Survey 2006, kterou každoročně připravuje celosvětová síť členských společností KPMG. Do studie bylo zahrnuto 800 provozovatelů hřišť v celkem 27 státech. Rozvoj rychlostí úspěšného odpalu. .= Česká republika disponuje největším počtem golfových hřišť v jednom ze zkoumaných subregionů – východní Evropě. V porovnání s rokem 1990 je v naší zemi osmkrát více hřišť a dokonce 15krát více registrovaných hráčů, což představuje téměř 60 procent všech registrovaných hráčů v rámci tohoto subregionu. „Česká republika jasně vede. Je však otázkou, nakolik je vhodné se s touto pozicí spokojit a věřit, že zůstane bez další snahy zachována,“ komentuje výsledky Tomáš Kulman, business development manager v oblasti cestovního ruchu a volnočasových aktivit z oddělení Řízení rizik a poradenské služby společnosti KPMG Česká republika. Česká republika je od loňského roku také nositelem prestižního titulu Neobjevená golfová destinace, který získala na sklonku roku 2006 na veletrhu International Golf Travel Market ve španělské Marbelle v rámci sedmého ročníku IAGTO Awards. „Nyní závisí především na správně směrované aktivitě majitelů a provozovatelů hřišť, zda se jim tuto pozici podaří udržet a dále rozvíjet. Nezanedbatelnou roli bude hrát rovněž i podpora, které se jim a dalším subjektům činným v oblasti golfu a golfové turistiky dostane od státních a veřejných institucí,“ dodává Tomáš Kulman. Malý, ale rozvíjející se hráč I přes nadstandardní postavení České republiky není východní Evropa v oblasti golfových hřišť významným hráčem. V současné době disponuje zhruba 134 golfovými hřišti a zahrnuje více jak 40 000 registrovaných golfových hráčů. Představuje tak jen necelá dvě procenta z celkové evropské golfové nabídky a jedno procento hráčů. Také penetrace (tzv. golf participation rate) je stále téměř 20krát menší než je celoevropský průměr. „I tak tento dynamicky se rozvíjející subregion skrývá obrovský potenciál,“ potvrzuje Tomáš Kulman. Tomu odpovídá i vývoj za uplynulých 15 let. Počet golfových hřišť se totiž za toto období zvýšil z méně než deseti na 134. V počtu registrovaných golfových hráčů je nárůst ještě markantnější – je jich 20krát více než na počátku devadesátých let. Průměrný počet hráčů na jedno hřiště je ve východní Evropě 302. „Nelze opomíjet ani to, jak je golf jako sport vnímán. Například v České republice se obecné vnímání golfu jako elitářské záležitosti začalo v devadesátých letech měnit. Dnes lze hovořit o golfu jako o sportu, který je dostupný širším vrstvám a který se postupně začleňuje do skupiny masovějších sportů, jakými jsou například lyžování, plavání a jiné,“ dodává Tomáš Kulman. Bez investic není zisk Studie sítě členských společností KPMG se také zaměřila na finanční ukazatele – ceny, příjmy, provozní náklady a provozní ziskovost. Způsoby určování ceny na jednotlivých hřištích se totiž výrazně liší. Celkem 71 procent golfových hřišť vyžaduje zaplacení nějakého vstupního poplatku, který se průměrně pohybuje ve výši 2400 eur. K tomu je potřeba každý rok zaplatit roční členský příspěvek v průměrné výši 728 eur. Nejvíce při samotné registraci zaplatí milovníci golfu v České republice (okolo 4500 eur) a nejméně naopak v Polsku. Česká republika má zároveň nejvyšší roční členské příspěvky. Golfisty jejich koníček vyjde průměrně na 2000 eur ročně. I tak jsou ale průměrné členské poplatky stále nižší než jinde v Evropě, s výjimkou severských zemí, kde jsou oba zmíněné poplatky výrazně levnější než ve východní Evropě. Rozdíly jsou i v oblastech příjmů. V roce 2005 činil průměrný příjem hřišť ve východní Evropě 680 000 eur, nejvíce se na nich podílely členské příspěvky s 36 procenty. Následovaly green fee zhruba s 18procentním podílem a 17 procent příjmů činily služby za poskytování občerstvení. Zbylých 29 procent plynulo z reklam, sponzorství a dalších aktivit. „Je zjevné, že porovnávané regiony kladou rozdílný důraz na členské příspěvky. Velké rozdíly jsou také v položce Ostatní příjmy, kam můžeme zahrnout například sponzorské příspěvky, příjmy z pronájmu a jiné. Ze zkušeností víme, že právě v této položce se mohou jednotlivé kluby lišit naprosto zásadním způsobem,“ připomíná Tomáš Kulman ze společnosti KPMG Česká republika. Provozní náklady, zahrnující platy a náklady na udržování, se v průměru vyšplhaly na 590 000 eur. Celkové náklady na hřiště činí téměř 85 až 90 procent celkových příjmů. Průměrný hrubý provozní zisk se tedy pohybuje na úrovni 10–15 procent. Náklady na platy na osmnáctijamkovém hřišti dosahují v průměru 30 procent z provozních nákladů. K nutné provozní efektivitě golfových hřišť přispívá vhodné personální obsazení a outsourcing některých činností. Například 33 procent golfových hřišť zadává provoz a chod své golfové akademie externím dodavatelům. Počet zaměstnanců je však ve zkoumaném regionu, pod který patří i Česká republika, v porovnání s ostatními regiony vysoký. O každé golfové hřiště se průměrně stará 28 zaměstnanců (20 – 25 na plný úvazek, 4 – 8 na částečný). Dobrou zprávou pro všechny fanoušky a hráče golfu je, že zhruba 80 procent majitelů golfových hřišť plánuje kapitálové investice. Průměrně hodlají investovat 400 000 eur s cílem zlepšit služby a kvalitu samotného golfového hřiště. Navíc dalších 1,5 milionu eur chtějí investovat do rozšíření svého hřiště z devíti- na osmnáctijamkové. Studie Europe, Middle East and Africa Golf Benchmark Survey 2006 je založena na mezinárodním průzkumu v rámci regionu Evropy, Středního Východu a Afriky. Celou tuto oblast reprezentuje 4,2 milionu registrovaných hráčů a bezmála 7000 golfových hřišť. Zobrazit seznam golfových hřišť v české Republice Postavení jednotlivých států v regionu východní Evropa Stát Počet hřišť Podíl na celkovém počtu (%) Počet hráčů Počet hráčů na jedno hřiště Penetrace (%) Bulharsko 4 2,99 122 31 0,002 Chorvatsko 2 1,49 550 275 0,012 Česká republika 68 50,75 23 366 344 0,228 Estonsko 6 4,48 1 175 196 0,087 Maďarsko 7 5,22 2 140 306 0,021 Lotyšsko 3 2,24 650 217 0,028 Litva 2 1,49 264 132 0,008 Polsko 24 17,91 1 680 70 0,004 Polsko 24 17,91 1 680 70 0,004 Rumunsko 3 2,24 200 67 0,001 Srbsko 1 0,75 210 210 0,003 Slovensko 5 3,73 2 640 528 0,049 Slovinsko 9 6,72 7 500 833 0,374 CELKEM 134 100 40 497 302 0,035 Zdroj: EGA a národní golfové federace, zpracováno: KPMG Česká