Právě z důvodu prudkých změn klimatu roste význam zemědělského pojištění, které má v České republice již více než 120letou historii. Zvýšený zájem o zemědělské pojištění v posledních několika letech podpořily také státní dotace. Díky Podpůrnému garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, který je zemědělcům poskytuje, a to až do výše 50 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění u speciálních plodin, 35 % na pojištění ostatních plodin a 20 % na pojištění nákazy a hromadných onemocnění hospodářských zvířat. „Pozitivní efekt státní podpory se skutečně projevil zvýšením propojištěnosti, která již překročila hranici 40 % a jen za posledních 5 let narostla o téměř 10 %, což  je velmi významná hodnota. I přes tyto skutečnosti stále zůstává více než polovina rostlinné produkce nepojištěna,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci tajemník ředitele Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Vladimír Suchý.

Nepojištění zemědělci letos peníze na pojistném neušetřili. „Naši likvidátoři prohlédli porosty na tisících hektarech půdy, přes které se přehnalo krupobití doprovázené bouřemi, přívalovými dešti i vichřicemi. V terénu jsme viděli leccos - na některých místech za zemědělce celou úrodu sklidilo počasí, hlavně kroupy, jinde zase nebylo možné do polí kvůli podmáčení vůbec vjet, a proto vypršela nebo spíš „propršela“ vhodná doba sklizně. Ztráty způsobené živly u jednotlivých klientů jsou obrovské, desítky z nich mají škodu větší než 5 milionů, nejvyšší škoda způsobená krupobitím přesahuje u jednoho klienta dokonce 20 milionů Kč,“ stručně rekapituluje letošní kalamitní stav Jiří Havelka, ředitel zemědělského pojištění České pojišťovny.

V celkovém objemu událostí tvoří největší část škody na plodinách, ale výrazně do nich letos zasáhly i újmy na zvířatech. Zemědělské podniky a soukromí zemědělci hlásili v souvislosti s přírodními kalamitami i uhynulé kusy dobytka, prasat i drůbeže. „Jako největší pojistitel na trhu v podstatě kryjeme pojištěním všechny významné negativní projevy počasí, které mohou postihnout jak živočišnou, tak rostlinnou výrobu. Jde hlavně o pojištění  rizika krupobití, jehož frekvence a intenzita stále narůstá, a dalších živlů – vichřice, záplavy, povodně, sesuvy půdy a u vybraných ozimých plodin i rizika vyzimování. Tato rizika zemědělci sjednávají nejčastěji, přičemž plodiny je samozřejmě možné chránit pojištěním i před dalšími riziky,“ doplňuje ředitel Havelka.

Stále však existují rizika, která jsou obecně nepojistitelná a jejichž eliminaci je třeba řešit systémově, například vytvořením fondu nepojistitelných škod za účasti státu a dalších subjektů. O systému eliminace rizik v zemědělském podnikání, který jinde funguje na bázi spolupráce mezi zemědělci, státem a pojistiteli, se hovoří již několik let. Jednou z jeho variant je vybudování Fondu nepojistitelných katastrofických rizik, do něhož by finančně přispíval stát a spravedlivě by z něj odškodňoval pouze ta rizika zemědělské výroby, která nelze krýt pojištěním. „Obdobné systémy fungují dlouhodobě nejen ve vyspělých zemích EU, ale například i v USA či Kanadě. Dvanáct zemí Evropské unie má také navíc zaveden fond kalamit. Takový systém je široce akceptovatelný, tedy i u nás a pokud jsou předem stanovena jasná pravidla, nevzniká prostor pro pochybnosti o korektním rozdělování prostředků,“ uzavírá Jiří Havelka.

V posledních letech je výskyt srážek na našem území proměnlivější a narůstá četnost bouřek, roční srážkové úhrny se však do budoucna významně měnit nebudou. „Oteplování na našem území představuje vyšší výskyt extrémů, prodlužuje se vegetační období, ale rovněž se zvyšuje nebezpečí poškození porostů mrazy,“ řekl ředitel Českého hydrometeorologického ústavu v Brně Jaroslav Rožnovský.

- Česká pojišťovna a.s.