1. Co je Česká kancelář pojistitelů?

Česká kancelář pojistitelů (dále také „ČKP“ nebo „Kancelář“) je subjektem zřízeným zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů.

Dle ustanovení § 18 tohoto zákona je Česká kancelář pojistitelů profesní organizací pojistitelů – pojišťoven. Kancelář je právnickou osobou se sídlem v Praze, která je oprávněna vyvíjet činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Pro účely tohoto zákona se Kancelář považuje za tuzemskou pojišťovnu a na její činnost se přiměřeně použijí ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího pojišťovnictví.^[1] Kancelář se zapisuje do obchodního rejstříku.

S ohledem na postavení ČKP je tento subjekt vyloučen z rozsahu působnosti veřejného ochránce práv, neboť nemá povahu správního úřadu, ani jiné instituce vyjmenované v zákoně č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů.

Dohled nad ČKP vykonává v souladu se zákonem o pojišťovnictví Česká národní banka.

2. Byla mi doručena výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu dle zákona č. 168/1999 Sb. Mohu se nějak bránit?

Pokud nesouhlasíte s požadavkem ČKP na úhradu specifikované částky, sdělte své důvody České kanceláři pojistitelů na formuláři, který Vám byl doručen společně s výzvou k úhradě. Částka požadovaná ze strany ČKP má povahu soukromoprávní pohledávky, a její případné vymáhání se tedy řídí předpisy občanského práva. O tom, zda pohledávka skutečně existuje, resp. zda jsou dány důvody pro její vznik, může pravomocně rozhodnout pouze soud, a to na návrh ČKP, případně jiného subjektu, jemuž ČKP pohledávku postoupí. O případném podání návrhu (žaloby) byste byl(a) soudem informován(a) a v rámci soudního řízení byste měl(a) prostor pro uplatnění svých námitek. V řízení se můžete nechat zastoupit právním zástupcem. 

O tom, zda jsou Vaše námitky proti požadavku ČKP na úhradu příspěvku do garančního fondu opodstatněné či nikoli, je vhodné se poradit s advokátem. Veřejný ochránce práv Vám v tomto směru nemůže být nápomocen.

Pokud je po Vás požadována úhrada příspěvku za vozidlo, o jehož vlastnictví v předmětném období máte pochybnosti, můžete se obrátit na evidenci vozidel a požádat o výpis, zda toto vozidlo bylo na Vaši osobu evidováno. 

3. Pokud nevyhovím výzvě ČKP, hrozí mi exekuce?

Samotný požadavek ČKP na úhradu určité sankce není vykonatelným exekučním titulem. Exekuce neboli výkon rozhodnutí hrozí povinnému teprve na základě nesplnění povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu – v tomto případě soudu.

4. Na základě jakých právních předpisů mám příspěvek do garančního fondu hradit a jak se jeho výše vypočítá?

Povinnost uhradit příspěvek vzniká na základě provozování tuzemského vozidla bez pojištění v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. V této souvislosti je podstatné ustanovení § 1 odst. 2 tohoto zákona a dále pak ustanovení § 24c zákona.

Ustanovení § 1 odst. 2

Nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

Ustanovení § 24c:

(1) Je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. d).

(2) Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dnů, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu.

(3) Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází Kancelář z porovnání údajů podle ustanovení § 15 odst. 3.

(4) Příspěvek je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy Kanceláře k jeho úhradě na adresu osoby podle odstavce 1. Účinky doručení má i nevyzvednutí písemné výzvy k úhradě příspěvku do 15 dnů ode dne jejího uložení v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo odepření převzetí této výzvy, s výjimkou případu, kdy osoba podle odstavce 1 z důvodů nezávislých na její vůli, nemohla výzvu Kanceláře převzít. Povinnost uhradit příspěvek nevzniká, pokud je ve lhůtě podle věty první Kanceláři prokázáno, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu s tímto zákonem.

(5) Úhradou příspěvku není dotčena povinnost podle ustanovení § 1 odst. 2, § 3 odst. 2 a § 15 odst. 5, ani právo Kanceláře podle ustanovení § 24 odst. 9.

(6) Adresu podle odstavce 4 sdělí Kanceláři na její žádost příslušný orgán evidence, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Výše denní sazby je pak stanovena v příloze k zákonu následovně (uvedena jsou pouze nejběžnější vozidla):

-Kancelář veřejného ochránce práv

^[1] Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.