"V nových podmínkách po recesi vykazuje Evropa menší výkonnost než americká ekonomika, která čelí obdobným fiskálním a makroekonomickým problémům. Rychle se rozvíjející trhy BRIC zemí vykazují ještě rychlejší zotavení z recese a významně roste jejich podíl na světové ekonomice," uvádí Businesseurope.

Jarní Reformní barometr se zabývá současnou ekonomickou kondicí evropských zemí a postupem reformních změn z pohledu 40 národních členských svazů. Jejím členem je také Svaz průmyslu a dopravy ČR.

"Na jedné straně disponuje evropská ekonomika významnými aktivy, zejména robustní průmyslovou základnou, dobře vzdělanou pracovní silou a vyrovnanou vnější bilancí. Na druhé straně ztrácí podíl na světovém trhu, nemá dostatečnou flexibilitu a trpí nízkým stupněm pracovní aktivity a pomalejším růstem produktivity práce. Problémem je zvyšující se rozdílnost ekonomické úrovně mezi jednotlivými evropskými zeměmi," uvedl 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Svaz průmyslu a dopravy se podílel v rámci Ekonomicko-finančního výboru Businesseurope na přípravě Reformního barometru.

Česká ekonomika nedopadla ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi špatně. "Česká republika se, stejně jako Polsko a Slovensko letos opět umístila na dobrém místě. Těží ve srovnání s průměrem EU z poměrně dobrého stavu konkurenceschopnosti, nadprůměrného počtu odpracovaných hodin na zaměstnance a obecně příznivým makroekonomickým prostředím," řekl analytik Svazu průmyslu a dopravy Oldřich Körner.

Mezi nejslabšími zeměmi se znovu ocitlo Řecko, které opět zhoršilo své výsledky ohledně průmyslové aktivity a exportu, vysoké nezaměstnanosti mládeže a veřejného dluh. Nicméně došlo k výraznému zlepšení vládních financí v průběhu loňského roku. "V celkovém hodnocení kombinujícím skóre dosaženého pokroku v reformních opatřeních se změnou vůči předchozímu roku jsou na čele hodnocených zemí Německo, Švédsko, a Finsko," přiblížil Körner. Ekonomiky těchto zemí vykazovaly vysokou úroveň produktivity práce, robustní průmyslovou základnu, silnou pozici v oblasti vnější ekonomické rovnováhy a poměrně dobrý stav veřejných financí.

Portugalsko je v mírně lepší pozici než zmíněné Řecko. Čelí však výrazným strukturálním nerovnováhám, zejména nevyrovnanosti vnějších ekonomických vztahů, a nízké úrovni produktivity práce. Mezi velkými členskými státy Španělsko a Británie vykazují nadprůměrný ukazatel HDP na osobu a úroveň produktivity práce. Na druhé straně disponují relativně menší průmyslovou základnou a trpí vysokými schodky státních rozpočtů. Španělsko čelí také vysoké nezaměstnanosti a Británie vykazuje nízkou úroveň soukromých i veřejných investic. Itálie trpí zase nízkou úrovní pracovní participace, má slabší exportní výkon a vysoký veřejný dluh. Na druhé straně vykázala v roce 2010 dobrý stav vládních financí, nízkou úroveň soukromého a vnějšího zadlužení a vysokou úroveň soukromých investic. Francie vykazuje jednu z nejvyšších úrovní hodinové produktivity práce mezi průmyslovými zeměmi a na druhé straně trpí nízkou úrovní využití práce a odpracovaných hodin, nízkou ziskovostí firem, vysokým zdaněním a ztrátou podílu na exportních trzích.

Evropský byznys se shoduje v tom, že většina členských států Evropské unie zatím nepostupuje v reformních opatřeních dostatečně dynamicky. Přitom priority, na kterých se shoduje, jsou zcela zřejmé. "Evropský byznys se shoduje na nezbytnosti reforem, které jsou i nám vlastní. Jeho priority jsme zformulovali již před rokem a předložili i současné vládní koalici," dodal Hanák.

-Tomáš Králícek | MED