Česká ekonomika si ve 4. čtvrtletí loňského roku mezikvartálně polepšila o 0,3 procenta, meziročně vzrostla o 2,6 procenta, za celý rok 2010 přidala 2,2 procenta, v pátek o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek je v porovnání s tržním konsenzem (+0,8 %, resp. +3,2 %) zklamáním.

Deficit státního rozpočtu na konci února dosáhl 22,8 miliardy korun

Ve 4. čtvrtletí vzrostl podle zpřesněného odhadu hrubý domácí produkt proti stejnému čtvrtletí roku 2009 o 2,6 procenta (v reálném vyjádření a po očištění o sezonní vlivy a nestejný počet pracovních dní), ve srovnání se 3. čtvrtletím přitom byl HDP vyšší o 0,3 procenta. Předběžný odhad meziročního růstu zveřejněný 15. února (2,9 %) byl upřesněn hlavně z důvodu korekce vývoje nepřímých daní, jak vyplynulo ze zpracování příslušných daňových přiznání, vztahujících se k poslednímu loňskému čtvrtletí.

Meziroční růst HDP o 2,6 procenta byl podle ČSÚ výslednicí dvou protichůdných tendencí. Daně z produktů, které jsou součástí HDP, poklesly ve srovnatelných cenách meziročně o značných 8,8 procenta, hrubá přidaná hodnota v úhrnu odvětví naopak vzrostla o výrazných 4,1 procenta.

Rozhodující vliv zde měl, stejně jako v předchozích čtvrtletích, zpracovatelský průmysl, který ve srovnatelných cenách vytvořil o 16,7 procenta větší přidanou hodnotu, než ve 4. čtvrtletí roku 2009. Na tomto růstu se podílela zejména odvětví výroby dopravních prostředků, strojírenství a výroby elektrických strojů. Nadprůměrný růst zaznamenala také odvětví obchodu a podnikatelských služeb. Naopak pokles hrubé přidané hodnoty ve srovnatelných cenách postihl stejně jako ve 3. čtvrtletí odvětví zemědělství, které ve druhé polovině roku čelilo nepříznivým klimatickým podmínkám. Nedařilo se ani stavebnictví, které bylo obdobně jako v předchozích čtvrtletích postiženo poklesem investiční aktivity. Bez korekce o vliv rozdílného počtu pracovních dní vzrostl ve 4. čtvrtletí HDP meziročně o 2,9 procenta.

Vývoj jednotlivých složek poptávky po výrobcích a službách byl v posledním loňském čtvrtletí výrazně diferencovaný. Výdaje domácností i vládních institucí na konečnou spotřebu meziročně klesly, a to u domácností o 0,4 procenta, u vládních institucí o 1,6 procenta. Snížila se, stejně jako v průběhu celého roku, i tvorba fixního kapitálu. Naopak zásoby rostly i v průběhu 4. čtvrtletí, kdy podniky obvykle naopak vyprazdňují sklady. Díky tomu se celková tvorba hrubého kapitálu zvýšila o 11,2 procenta. Dynamicky rostl i přes nepříznivý vývoj směnných relací zahraniční obchod, vývoz se zvýšil o 16,8 procenta, dovoz o 17,3 procenta.

V úhrnu za rok 2010 byl HDP v meziročním srovnání vyšší o 2,2 procenta. Výrazně odlišný přitom byl vývoj obou základních složek jeho tvorby. Zatímco hrubá přidaná hodnota vzrostla o 3,1 procenta, daně z produktů poklesly o 4,8 procenta. Růst ekonomiky zajistila zejména odvětví zpracovatelského průmyslu. Postupné obnovování zahraniční konjunktury a s tím související poptávky poskytlo prostor exportně orientovaným odvětvím a ta jej dokázala využít. To platí zejména o výrobě dopravních prostředků, strojírenství a elektrotechnickém průmyslu. Nadprůměrné výsledky dosáhla i odvětví tržních služeb a obchodu. Naopak snížení tvorby hrubé přidané hodnoty postihlo v důsledku poklesu objemu zakázek stavebnictví a ve druhé polovině roku též zemědělství. Vývoj HDP byl negativně poznamenán také redukcí rozpočtových výdajů organizací sektoru vládních institucí, která se výrazněji promítla do jejich hospodaření ve 2. pololetí.

Na velikost jednotlivých složek poptávky po výrobcích a službách působila v průběhu loňského roku řada zčásti neopakovatelných vlivů. Výdaje domácností, vládních a neziskových institucí na konečnou spotřebu se v ročním úhrnu zvýšily jen o nepatrných 0,4 procenta, přičemž ve druhé polovině roku již postupně klesaly. Podstatný vliv zde pravděpodobně měl objem finančních prostředků, který měly jak domácnosti, tak vládní instituce k dispozici.

Ani tvorba fixního kapitálu vloni nepůsobila prorůstově, meziročně se totiž snížila o 4,6 procenta. Přitom ani prudký rozvoj solární energetiky ani možnost zrychleného odepisování dopravních prostředků se v ročním úhrnu výrazněji neprojevily. Rozhodující vliv zde měl pokles investiční aktivity, a to jak do nemovitých, tak i movitých fixních aktiv. Pokles však byl bohatě kompenzován růstem zásob, takže celková tvorba hrubého kapitálu byla o 4,2 procenta vyšší než v roce 2009. Dynamicky rostl obrat zahraničního obchodu, vývoz i dovoz výrobků a služeb vzrostly shodně o 17,6 procenta, a to i přes nepříznivý vývoj směnných relací, které se meziročně zhoršily o 2,2 procentního bodu.

V běžných cenách hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2010 o 1,1 procenta na 3 667,6 miliardy korun. Implicitní deflátor HDP přitom meziročně klesl o 1,1 procenta především v důsledku vývoje směnných relací.

-Tomáš Cížek | MED | NašePeníze.cz