„Jmenovitá množství výrobků“

Na některé výrobky, které jsou předmětem denní spotřeby, přestala platit omezení týkající se standardní velikosti balení. V našem šetření se ukázalo, že takřka polovina obyvatel o dosavadním nařízení zavazujícím výrobce neví vůbec a přibližně čtvrtina se o něm dozvěděla teprve nedávno. Mezi relativně více informované patří ženy a lidé starší 45 let.

- Jaké potraviny chceme jíst? Tradiční, organické anebo geneticky modifikované?
- Supermarkety vedou nekalou cenovou válku proti zemědělcům
- Biopotraviny kupuje již 40 procent spotřebitelů

Hodnocení aktuální změny je mezi Čechy také velmi dvojznačné. Každý třetí obyvatel ČR má k této změně nevyhraněný postoj („je mi to jedno“), dalších 26 % hodnotí tento krok pozitivně, 36 % naopak negativně a 5 % neví. Na druhou stranu si lidé uvědomují, že podobné změny mohou mít dopad na jejich nákupní chování.

Jak je zřejmé níže, v celém průzkumu se vyskytoval relativně vysoký podíl obyvatel, kteří odpovídali „je mi to jedno“, „nevím“, „nesleduji“. Tento fakt může poukazovat jednak na skutečný nezájem, jednak také na okolnost, že si Češi v některých ohledech nedokážou představit důsledky této změny a její dopady na vlastní život.

Jen málo občanů si dokáže jako důsledek této změny představit příležitost k úspoře. Možnost ušetřit ve zrušení tohoto nařízení vidí spíše lidé ekonomicky neaktivní stejně jako lidé s měsíčním hrubým příjmem domácnosti do 15.000 Kč/měsíc.
Podobně nejsou lidé příliš silně nakloněni představě, že tato změna otevře prostor pro kreativitu výrobců. Množství odpovědí „nevím“ může opět napovídat, že si obyvatelé tento možný důsledek těžko představují.

Naopak silné zastání má názor, že zrušení dosavadní povinnosti může pro výrobce představovat příležitost k „neviditelnému zdražování“. Tento předpoklad má silnou podporu mezi všemi věkovými skupinami, ale nejsilněji (vyjádřeno zastoupením odpovědi „rozhodně souhlasím“) je tato obava zastoupena u nejstarší věkové skupiny.

Dále se lidé domnívají, že možným důsledkem může být složitější orientace mezi výrobky a nutnost aktivnějšího přístupu nakupujícího. Není překvapivé, že očekávání složitější orientace mezi výrobky nabývá na významu s věkem spotřebitele. Podobný trend se ukazuje i u otázky týkající se nutnosti aktivnějšího přístupu spotřebitelů k hledání informací o hmotnosti či objemu výrobků. Navíc je tento názor silněji zastoupen mezi ženami (74 % žen a oproti tomu 59 % mužů).

Měrná cena výrobku

Z průzkumu také vyplynulo, že šest z deseti respondentů při nakupování alespoň někdy věnuje pozornost měrné ceně výrobku.
Relativně méně často věnují při nákupu pozornost měrným cenám výrobků mladší respondenti do 29 let a muži. Toto zjištění podporuje výše uvedená fakta týkající se dopadu na nákupní chování mužů (viz podíl mužů a žen, kteří se domnívají, že tento krok bude spojen s většími nároky na jejich aktivní vyhledávání informací). Muži věnují pozornost měrným cenám v porovnání s ženami méně, a proto se dopad tohoto kroku pravděpodobně promítne do jejich nákupního chování v menší míře.

Ukázalo se také, že poměr spotřebitelů, kteří alespoň někdy sledují měrné ceny výrobků, vůči těm, kteří jim nevěnují pozornost, nesouvisí s výší příjmu jednotlivých domácností. U domácností s nižšími příjmy je nicméně patrný relativně větší důraz na sledování měrných cen výrobků (na základě podílu odpovědi „cenu vždy sleduji“).

Na otázku týkající se rozšíření povinnosti uvádět měrnou cenu výrobku i na ostatní prodejce (dnes platí jen tam, kde prodejní plocha přesahuje 400m2) odpověděli dva ze tří respondentů, že by tuto změnu uvítali. Opět byl tento názor silněji zastoupen mezi ženami a respondenty nad 60 let (69 %), což u obou skupin koresponduje s dříve zjištěnými fakty týkajícími se sledování měrných cen a obav ze špatné orientace mezi výrobky.