Nemění se ani to, jakým způsobem by byli lidé ohrožení ztrátou místa ochotni této hrozbě čelit. Naprostá většina z nich by přijala hůře placenou práci anebo i práci mimo svůj současný obor, ale jen asi dvě pětiny z nich by byly ochotny se za prací stěhovat do jiného kraje.

Míra nezaměstnanosti od poloviny roku 2009 kolísá (zčásti sezónními vlivy) zhruba mezi 7,5 až (téměř) 10 procenty. Obavy lidí z nezaměstnanosti se v posledních dvou letech prakticky nemění. Z ekonomicky aktivních lidí mají obavy skoro dvě třetiny, třetina silné.

Současná míra obav ze ztráty místa je relativně vysoká, je jedním ze tří "historických" maxim – první bylo s výkyvy v delším období kolem roku 2000, druhé kolem roku 2005. V obou případech to byla období skutečně zvýšené nezaměstnanosti na úrovni zhruba jako v posledních dvou letech. Na současnou míru obav mohou mít vliv i obecně negativní zprávy o vývoji české a zejména světové ekonomiky.

V aktuálním průzkumu bylo 87 procent ekonomicky aktivních respondentů ochotno pracovat mimo svou kvalifikaci, 79 procent z této skupiny lidí by pracovalo i za nižší mzdu, ale pouze 40 procent uvedlo, že v případě hrozby ztráty zaměstnání by byli ochotni se za prací přestěhovat do jiného kraje.

Strategie lidí se za poslední desetiletí nemění. "Z dlouhodobého pohledu je jedinou výraznější změnou to, že od roku 2009 zaznamenáváme poněkud vyšší podíl ekonomicky aktivních lidí, kteří by v případě hrozby nezaměstnanosti vzali i hůře placenou práci," poznamenala agentura.

Ani současné ekonomické problémy zatím nenarušily pasivní strategii v řešení potenciální nezaměstnanosti. Lidé jsou odhodláni změnit místo, pracovat mimo obor, ale jen málo z nich je ochotno jít za prací. Příčin tohoto stavu je zřejmě několik. Jednou z nejsilnějších je patrně vázanost k rodinnému nemovitému vlastnictví. Vedle toho tu je malá flexibilita trhu s byty a domy a fakt, že levné byty jsou zpravidla tam, kde není práce. Svou roli hraje asi i širší zázemí, posilující se zejména po založení rodiny (přátelé, školky, školy apod.).

-Filip Sušanka | MED

Nejlépe placené obory

• Informační technologie (33 155 Kč)
• Management (32 406 Kč)
• Věda a výzkum (31 936 Kč)
• Finance (28 049 Kč)
• Kultura a sport (25 957 Kč)
• Zdravotnictví (25 067 Kč)
• Obchod a cestovní ruch (24 641 Kč)

• Právo (23 946 Kč)
• Výchova a vzdělávání (23 917 Kč)
• Doprava (22 400 Kč)
• Výroba a provoz (22 001 Kč)
• Služby (21 752 Kč)
• Administrativa (21 639 Kč)
• Stavebnictví (21 337 Kč)

Nejvyšší průměrné platy v okresech

• Kladno (28 636 Kč)
• Sokolov (27 649 Kč)
• Hlavní město Praha (27 579 Kč)
• Rakovník (26 665 Kč)
• Mladá Boleslav (26 361 Kč)
• Plzeň-jih (26 069 Kč)
• Havlíčkův Brod (25 998 Kč)
• Rokycany (25 909 Kč)

• Plzeň-sever (25 882 Kč)
• Jindřichův Hradec (25 560 Kč)
• Plzeň-město (25 338 Kč)
• Bruntál (25 330 Kč)
• Liberec (25 235 Kč)
• Brno-město (25 131 Kč)
• Šumperk (25 056 Kč)
• Příbram (24 942 Kč)