Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) na začátku týdne jasně řeklo, že Slovákům žádné federální penze doplácet nebude. Souběžně s tím ale skončila praxe, na základě které stejný rezort poskytoval doplatek českým penzistům, kteří pobírají důchod ze Slovenska. Komu už byl důchod přiznaný, toho se opatření nedotkne, noví žadatelé ale na doplatek do výše průměrného českého důchodu nově nedosáhnou.

Zatímco průměrný důchod v České republice byl podle dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) z března letošního roku 10 511 korun měsíčně, podle údajů slovenské Sociální pojišťovny si tamní důchodce přišel průměrně každý měsíc na 360 eur, tedy zhruba 8800 korun.

Mluvčí ČSSZ Pavel Gejdoš Mediafaxu přiznal, že jeho úřad nemá přesná čísla o tom, kolik slovenských důchodů v Česku vlastně doplácí. Zatímco ještě dopoledne si stál za číslem 118 penzistů, odpoledne přiznal, že další stovky takových lidí jsou ve statistikách vedení mezi řadovými důchodci. Ve skutečnosti se tak počet doplácených důchodů odhaduje na 4 až 5 tisíc.

Za použití průměrných údajů o důchodech v jednotlivých zemích je možné přibližně dopočítat, že Česká republika dává na doplatky slovenských důchodů u Čechů 80 až 100 milionů korun ročně. Mluvčí MPSV Viktorie Plívová v pondělí uvedla, že pokud by se měla situace sjednotit a Česko by československé důchody doplácelo na průměrnou úroveň všem Slovákům, stálo by to státní rozpočet desítky miliard, možná až rovných 100 miliard korun ročně.

Český důchodový účet je v současnosti i bez dalšího odlivu peněz na Slovensko ve schodku. ČSSZ v červenci informovala, že rozdíl mezi tím, kolik prostředků Česko na důchody vybere a kolik jich vyplatí, byl jen za první letošní půlrok 22,6 miliardy korun.

Vláda Petra Nečase (ODS) chce prohlubující se deficit na důchodovém účtu zalepit zvýšením DPH a penězi z privatizačního účtu, zejména dividendou z ČEZ.

Česká republika nebude dorovnávat nižší důchod Slovákům za práci v Československu

Slováci nezískají vyrovnávací příspěvek, který by jim za léta odpracovaná v bývalém Československu doplácela česká strana. V souvislosti s rozhodnutím Soudního dvora EU o tom v pondělí informovala mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Viktorie Plívová.

"Tímto rozhodnutím říkáme Slovákům, že podávat v tuto chvíli jakoukoli žádost na Českou správu sociálního zabezpečení je zbytečné," řekla Mediafaxu Plívová a dodala: "Hlavním důvodem tohoto kroku jsou obrovské finanční náklady (až 100 miliard korun), které by hrozily v případě, že by Česká republika musela bez ohledu na občanství poskytovat vyrovnávací příspěvek ke všem nižším slovenským důchodům za doby odpracované v bývalém Československu."

Soudní dvůr EU se koncem června vyjádřil k předběžným otázkám položeným mu v reakci na předchozí nález Ústavního soudu Nejvyšším správním soudem v kauze Landtová. V tomto rozsudku potvrdil, že je v kompetenci ČR se rozhodnout, bude-li dorovnávat občanům České republiky nižší slovenské důchody, avšak pokud tak bude činit, musí stejně za nediskriminačních podmínek přistupovat i k občanům ostatních států EU.

"V souvislosti s rozhodnutím Soudního dvora EU bylo MPSV nuceno zrušit dosavadní úpravu k dorovnávání nižších slovenských důchodů, neboť - ve světle uvedeného rozhodnutí - byla zjevně diskriminační a v současnosti proto nemůže ČSSZ o žádostech rozhodovat kladně," dodala Plívová.

"Těch případů v Česku zase tolik není. Dorovnání důchodů za léta odpracovaná na Slovensku mělo přiznaných 118 lidí," uvedl pro Mediafax mluvčí ČSSZ Pavel Gejdoš a dodal: "Dalších 15 žádostí bylo nevyřízených, ty automaticky padají pod stůl."

"Podle dostupných informací by se tato změna, aspoň zatím, neměla 118 Čechů, kterým už bylo dorovnání přiznáno, dotknout," uzavřel Gejdoš.

-Jan Kálal | MED