Podle této studie patří Česká republika mezi země s nižším zdaněním příjmů fyzických osob. Sazba této daně v ČR dosahuje 15 procent. Ostatní země bývalého východního bloku se pohybují v pásmu 10 až 20 procent, pouze Polsko a Chorvatsko má vyšší než 30procentní sazbu. Nejnižší sazbu má v této oblasti dlouhodobě Bulharsko (10 procent). Naopak v ostatních částech Evropy je běžná 40procentní i vyšší sazba daně z příjmů fyzických osob.

Nejvyššími daněmi z příjmů fyzických osob jsou v Evropě zatíženi lidé ve Švédsku (téměř 57 procent) a Dánsku (přes 55 procent). V sousedním Rakousku je sazba na úrovni 50 procent.

Před rokem: Daně z příjmů jinde rostou, v Česku se zatím nemění. Jak se daně vyvíjejí?

Nízké daně z příjmů fyzických osob ve východní Evropě jsou výsledkem iniciativ směřujících k zavedení nízkých plošných daní. Významný je například přístup Maďarska, které letos snížilo sazbu daně z příjmů fyzických osob na polovinu – z 32 procent na současných 16 procent. Ostatní země Evropy, jak ukázala studie, v posledních čtyřech letech sazby daně nijak významně neměnily.

Česká republika má jedno specifikum, kterým je tzv. superhrubá mzda. V praxi znamená, že se daň nevypočítává z hrubé mzdy, jako je tomu ve většině ostatních zemí, ale že je základ daně navýšen o sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem.

"Reálná efektivní sazba daně je tak ve skutečnosti na úrovni 22 až 23 procent. Superhrubá mzda rozhodně nepatří mezi transparentní ukazatele. Věřím proto, že toto české specifikum bude dříve či později odstraněno," uvedl Jan Žůrek, řídící partner společnosti KPMG Česká republika. "Vedle nás využívá superhrubou mzdu k určení základu daně už jen Maďarsko. Pokud by se daň odvíjela od hrubé mzdy, byl by výpočet mnohem průhlednější," doplnil.

Západní Evropa má nejvyšší zdanění

Nejvyšší průměrnou sazbu daně z příjmů v Evropě mají země na jejím západě – pohybuje se okolo 45 procent. Jediným státem, ve kterém došlo ke změně, bylo Lucembursko. Sazbu oproti loňskému roku zvýšilo o tři procenta na současných 42 procent. Důvodem tohoto kroku byl tlak na snížení deficitu státního rozpočtu.

V severní Evropě, kde se průměrná sazba pohybuje okolo 40 procent, došlo k mírným úpravám v Lotyšsku, Finsku, Irsku a na Islandu. Lotyšsko snížilo sazbu plošné daně o jedno procento. Irsko, které v roce 2009 započalo trend růstu sazeb, zvýšilo své sazby již třetí rok po sobě. V současnosti dosahuje 48 procent a nadále se snaží získat další výnosy z daní.

Průměrné sazby v jižní Evropě se přibližují 39 procentům. Ke zvýšení sazeb došlo ve Španělsku a Portugalsku. Španělsko vytvořilo nové daňové pásmo pro osoby s vysokými příjmy zvýšením nejvyšších sazeb o dvě procenta – například výdělek převyšující 175 000 eur nyní podléhá 45procentní sazbě. Již druhý rok po sobě se sazby zvýšily také v Portugalsku (o 0,6 procenta na 46,5 procenta).

"Mnohé evropské ekonomiky mají obavy ze svých dluhů a pohybují se na tenkém ledě mezi dalším zotavením a útlumem. Diskuse o sazbách daně z příjmů fyzických osob a sociálního pojištění tak nadále zůstane v popředí zájmu," nastínil Žůrek.

-Libor Popela | MED