„Z výzkumu vyplynulo, že české domácnosti zdaleka nejvíce uspořených peněz drží na prakticky nulově zhodnocených běžných účtech, místo aby je odkládaly na zajímavěji úročené produkty,“ uvedla Marcela Suchánková, výkonná manažerka segmentu Spoření a investice banky.

Podle výsledků průzkumu si až 12 procent lidí myslí, že ke spořicímu účtu lze získat státní podporu a necelých 20 procent českých domácností na běžný účet měsíčně odkládá více než pět tisíc korun.

Průzkum dále ukázal, že i když Češi odkládají peníze na spořicí produkty, jejich rozložení není tak efektivní, jak by mohlo být. Příkladem je penzijní připojištění, na které třetina domácností odkládá do 500 korun měsíčně, a tak nedosáhnou na plnou státní podporu. Dalších 20 procent z dotazovaných odkládá na penzijní spoření naopak více než 2 500 korun měsíčně, kdy už by mohli část peněz směřovat na další výhodné produkty, jako jsou například podílové fondy.

Šetření ukazuje, že spořicí účet jako nástroj spoření používá jen 41 procent českých domácností, termínovaný vklad pouze osm procent. Nejčastěji se měsíční úložka pohybuje kolem jednoho tisíce korun. Nejčastějším důvodem, proč Češi oba spořicí produkty nevyužívají, je mylná obava, že peníze nebudou mít kdykoliv k dispozici. „U spořicího účtu má klient peníze k dispozici do druhého dne a u termínovaného vkladu tvoří likvidní část dvacet procent naspořených finančních prostředků,“ upozornila Suchánková.

Češi chtějí ozdravovat své finance, dvě třetiny se však potýkají s finančními problémy

Češi se čím dál víc zajímají o své finance a chtějí předcházet možným problémům. Vyplývá to ze statistik Koeficientu rozumného zadlužení, ve kterém si stav svých osobních financí spočítalo za poslední rok téměř 50 tisíc lidí, zveřejněných ve čtvrtek.

Z údajů také plyne, že šedesát procent českých domácností se v prvním čtvrtletí letošního roku potýká s finančními problémy, což je oproti stejnému období v loňském roce nárůst o deset procent.

"Příčinou narůstajících problémů je především plošné zvyšování cen. Pro řadu domácností znamenají měsíční výdaje vyšší o několik stovek významný a problematický zásah do rodinného rozpočtu. Jde přitom nejen o domácnosti s malým příjmem a vysokými výdaji, ale také o rodiny, které dosud neměly dostatek prostředků na šetření," upozornil Aleš Pospíšil, ředitel Řízení segmentů další z tuzemských bank. Podle něj jsou typickou příčinou problémů nečekané výdaje nad rámec plánovaných běžných věcí, kdy rodina nemá dostatečnou rezervu na jejich pokrytí.

Pozitivním jevem však je zvyšující se zájem předcházet finančním problémům. Potvrzuje to jak zvýšená návštěvnost webových stránek Koeficientu rozumného zadlužení, tak poboček Asociace občanských poraden.

"Oproti minulosti k nám přitom lidé nechodí až ve chvíli, kdy je nejhůře, ale aby se poradili, jak postupovat, aby se nedostali do problémů,“ potvrzuje Stanislav Skalický, ředitel Asociace občanských poraden, kterých je na 44 území ČR a ročně poradí na 70 tisícům lidí.

Pospíšil radí lidem, kteří bojují s napjatým rodinným rozpočtem, aby si první řadě začali vést podrobný deník příjmů a výdajů. "Ten jim pomůže zamyslet se nad tím, zda někde nevykládají větší částky, než je nezbytně nutné, zda nejsou položky, na kterých by měsíčně mohli něco ušetřit," doporučuje Pospíšil.

Právě sepsáním příjmů a výdajů si lze podle něj uvědomit, že i zdánlivě nepatrné částky mohou v součtu tvořit veliké sumy. "Doporučujeme vést si tyto záznamy optimálně denní formou alespoň po dobu tří měsíců a poté provést revizi výdajů a rozdělit je na nezbytně nutné (nájem, elektřina, plyn atp.) a postradatelné (kabelová televize, více telefonů, výdaje za cigarety, alkohol či nákup spotřebního zboží, které nutně nepotřebujete). Jen tak je možné najít položky, které bude možno odstranit, nebo výdaje na ně alespoň částečně zeštíhlet," radí Pospíšil.

-Jan Soukup, Filip Sušanka |MED