Čeští zaměstnanci v mezinárodním srovnání Nejsou spokojeni s úrovní podmínek pro kvalitní výkon své práce. Cítí se být málo informováni o klíčovém dění ve firmě, nejsou hrdí na to, že pracují v příslušné firmě a neoceňují schopnosti svého nadřízeného manažera. Factum Group provedla v období od března do května 2007 v 7 zemích (České republice, Estonsku, Litvě, Maďarsku, Rusku, Slovensku a Ukrajině) mezinárodní výzkum postojů zaměstnanců a zaměstnanecké spokojenosti. Celkem bylo dotázáno 4.250 respondentů. V oblasti zaměstnaneckých výzkumů používá Factum Group vlastní originální výzkumný nástroj HRA (Human Resources Analysis). Hlavní přínos tohoto nástroje spočívá v segmentaci zaměstnanců do čtyř základních typů na základě jejich oddanosti firmě, ve které pracují, a práci, kterou vykonávají. Tahouni jsou angažovaní a oddaní své práci i firmě, představují největší firemní bohatství. Kariéristé jsou oddaní své práci, nikoliv však firmě. Proto jsou otevřeni výzvám přicházejícím od jiných potenciálních zaměstnavatelů. Loajalisté firmu podporují a jsou k ní dlouhodobě loajální, nicméně vůči své práci vykazují méně nadšení a zanícení – to může způsobit nižší efektivitu nebo omezení jejich pracovního výkonu. Čtvrtý segment, Pasažéři, představuje nejslabší článek ve firmě. Pasažéři nejsou oddaní ani své práci, ani firmě, ve které pracují. V kritických momentech mohou vystupovat proti firmě. Nejvíce oddaných zaměstnanců pracuje v Maďarsku – více než polovina z nich je Tahouny (57 %). Zároveň zde mají nejméně Pasažérů (25 %). Relativně dobré výsledky byly zjištěny též na Ukrajině, kde Tahouni (38 %) představují o něco větší skupinu než Pasažéři (36 %). Ve všech ostatních zemích je více Pasažérů než Tahounů. Tento rozdíl je nejmarkantnější v Litvě – 61 % Pasažérů a pouze 19 % Tahounů. V České republice Pasažéři představují téměř polovinu všech zaměstnanců, že Tahouni nedosahují ani třetinového podílu. Kariéristů pracuje v České republice 13 % a Loajalistů 7 %. Největší procento Kariéristů bylo zjištěno v Rusku (18 %). Lidé ze všech zkoumaných zemí jsou ve svém zaměstnání obecně spíše spokojeni. Index souhlasu neklesl pod 58 % (znázorněno modrou křivkou v následujícím grafu). Nejspokojenější jsou zaměstnanci v Maďarsku – jejich index souhlasu s výrokem „Celkově jsem v současné práci spokojen/a“ činí 75,1 %. V Maďarsku je též největší podíl lidí, kteří se zmíněným výrokem souhlasí bezvýhradně (53 % – zelený top box v grafu), a nejmenší zastoupení zcela nespokojených (pouze 2 % – červený bottom box v grafu). Druhá nejvyšší míra spokojenosti byla zjištěna na Ukrajině – index souhlasu zde dosáhl 65,4 %. Čeští zaměstnanci se umístili na třetí pozici – jejich celková spokojenost, měřená indexem souhlasu, dosáhla 61,5 %. Relativně malá část z nich se cítí být zcela spokojena (29 %). Nejnižší míra celkové spokojenosti byla naměřena v Estonsku, ačkoliv rozdíl ve srovnání s Litvou, Ruskem, Slovenskem a Českou republikou není markantní. V jednotlivých zemích se velmi liší pocit informovanosti o klíčovém dění ve firmě – rozdíl dosahuje téměř 30 procentních bodů. Nejvíce informovaných zaměstnanců bylo zjištěno mezi Ukrajinci a Rusy. V České republice se o klíčovém dění ve své firmě cítí být dobře informováno pouze 27 % zaměstnanců.