Česká republika se plácá v nejdelší recesi od roku 1997, ekonomiku se nedaří nakopnout a nezaměstnanost pořád stoupá. Loňský hrubý domácí produkt spadl meziročně o 1,1 procenta. Naopak německé ekonomice se daří a dosud platilo, že s našimi západními sousedy se tradičně vezeme i my. Český trh je totiž dominantně založený na exportu a Německo tvoří naše nejvýznamnější odbytiště. Když stoupá jeho kupní síla, my můžeme více vyvážet a vydělávat. Ale teď se trend zvrátil a zatímco německá ekonomika vesele poskakuje nahoru, ta česká míří do přízemí.

TIP: Nákup v Německu vám ušetří stokoruny i na běžném nákupu

Nicméně platí, že z hlediska Evropské unie stále trvá krize, na které mají svůj podíl stále zadluženější státy na jihu starého kontinentu. Jak jsme na tom ve srovnání s našimi nejbližšími sousedy ve středoevropském prostoru? Je na tom česká domácnost o tolik hůř než ta německá?

Německo je ekonomickým tahounem Evropy

Čísla z analýz Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) dokazují, že Německo je v naší středoevropské pětici opravdu ekonomickým tahounem, průměrný měsíční příjem (po zdanění) tamní domácnosti činí zhruba 43 845 korun. Těsně se dotahuje Rakousko s průměrným měsíčním příjmem domácností v hodnotě 43 607 korun.

Chybí našetřené úspory

Srovnání s Českou republikou nevyznívá příznivě. Tuzemská domácnost měsíčně disponuje průměrným příjmem 26 306 korun, tedy zhruba poloviční sumou. Přitom ale bohužel neplatí, že s nižšími platy by šly ruku v ruce nižší ceny, naopak německý zákazník si nakoupí daleko více věcí se stejným vydáním než ten český. Německá inflace byla na sklonku roku 2012 také o procento nižší než ta tuzemská.

Ještě hůře jsou na tom Slováci a Poláci: slovenská domácnost si musí měsíčně vystačit s 25 080 korunami, polská s pouhými 22 971 korunami. Co se týče středových hodnot za celou OECD, jen Německo a Rakousko dosahuje nadprůměrných hodnot, zbylé tři země, jejichž vývoj brzdila komunistická diktatura se plouží v podprůměru. 

Ještě zajímavější je pohled na průměrný úhrnný majetek, se kterým domácnosti disponují v přepočtu na měsíc, nejenom reálné příjmy. Jedná se tedy o to, co mají domácnosti naspořeno, jaké mají rezervy. Tady dominuje Rakousko se 72 991 korunami, druhé je Německo se 66 017 korunami. Propast mezi těmito zeměmi a Slovenskem je doslova strašidelná: majetek průměrné slovenské domácnosti dosahuje v měsíčním přepočtu na pouhých 3465 korun.

Polská domácnost disponuje 12 826 korunami a ta česká je docela spořivá: suma se pohybuje kolem 21 662 korun. To ostatně vyplývá i z bankovních údajů, české domácnosti neutrácejí, ale hromadí peníze na účtech, protože se bojí, co přijde dál. Domácnosti a ekonomika se vzájemně drží v šachu.

Horní a dolní vrsta ve společnosti

Analýza OECD se podívala také na to, jaký je rozdíl v průměrném měsíčním platu horních a dolních dvaceti procent obyvatel v jednotlivých zemích. Největší propad vykazuje Německo: ti, co jsou na tom nejlépe, si přijdou na 84 048 korun, na opačné straně spektra se vydělává 18 808 korun. Rozdíl tedy dosahuje 65 240 korun.

A pořád si ještě může ten, kdo v Německu vydělává nejméně, radostně pískat, protože žít v Polsku, měl by jen 9206 korun za měsíc – o polovinu méně. Nejmajetnější Poláci si přijdou na 44 371,3 korun.

Česká republika je na tom o něco lépe než východní sousedé: horních dvacet procent má průměrně 47 050 korun, dolních pak 13 209 korun. Slováci berou v obou případech zhruba o dva až tři tisíce méně než Češi.