Zatímco průměr zdanění osobních příjmů se v celé Evropské unii pohybuje na úrovni 37,5 procenta a v eurozóně dokonce na úrovni 42,4 procenta, Česká republika je společně s Litvou s 15procentním zdaněním na druhém místě za Bulharskem, které příjmy svých občanů daní deseti procenty. Nejvyšší míra zdanění je naopak ve Švédsku (56,4 procenta), Belgii (53,7 procenta) a v Nizozemsko (52 procent).

I přes nižší zdanění ale v České republice roste podíl daní na výkonu ekonomiky, tedy na hrubém domácím produktu (HDP). Zatímco v roce 2000 se daně podílely na HDP ve výši 33,8 procenta, v roce 2008 to bylo již 36.1 procenta. To ale na druhou stranu znamenalo pokles ve srovnání s rokem 2007, kdy se daně podílely na tvorbě HDP ve výši 37,2 procenta. V Evropské unii byly daně na tvorbě hrubého domácího produktu v roce 2008 na úrovni 39,3 procenta, zatímco v eurozóně to bylo na úrovni 39,7 procenta.

Česká republika společně se Slovenskem jsou také jediné dvě země Evropské unie, které od roku 2000 zaznamenaly celkový pokles základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH). V Česku základní sazba DPH klesla o dva procentní body, na Slovensku to bylo o čtyři procentní body. V celé unii přitom DPH od roku 2000 stoupla o jeden procentní bod.

Ceny potravin v Česku byly loni až o třetinu levnější než je průměr EU

Ceny potravin v České republice byly loni až o třetinu nižší, než byl průměr zemí Evropské unie, podprůměrné byly také ceny alkoholu a tabáku. Vyplývá to ze statistiky Eurostatu, kterou zveřejnil v pondělí.

Úroveň cen potravin a nealkoholických nápojů se v českých obchodech pohybovaly v rozmezí 10 až 30 procent pod průměrem evropské sedmadvacítky. Česká republika tak na tom byla stejně, jako sousední Slovensko a Maďarsko, či Lotyšsko, Estonsko a Litva. Ještě levnější potraviny loni měli Bulhaři, Rumuni a Poláci, ti nakupovali o 30 až 40 procent pod evropským průměrem. O deset procent pod průměrem byly ceny potravin v Nizozemí, Španělsku, Velké Británii, Slovinsku, Portugalsku a na Maltě.

Naopak vůbec nejdražší zemí bylo loni podle Eurostatu Dánsko, ceny potravin a nealkoholických nápojů tam byly až o 40 procent vyšší, než byl evropský průměr. V rozmezí 10 až 30 procent nad průměrem se loni pohybovaly ceny v Irsku, Finsku, Lucembursku, Rakousku, Belgii, Německu a Francii. O deset procent dráže než průměr bylo také v Itálii, Švédsku, Řecku a na Kypru.

Statistický úřad Evropské unie Eurostat srovnával cenu zhruba 500 výrobků v 37 zemích.

Kromě toho Eurostat porovnával také cenu dalších komodit. Například chleba a pekárenské výrobky byly nejlevnější v Bulharsku (58 procent evropského průměru), naopak nejdražší byly v Polsku (146 procent evropského průměru) a v Dánsku (132 procent). Polsko mělo na druhou stranu loni nejlevnější maso (56 procent evropského průměru), nejvyšší ceny opět byly v Dánsku (128 procent). Mléko, sýry a vejce se daly pořídit za nejméně peněz také v Polsku (63 procent průměru), nejvíce za ně pak dali lidé v Irsku a na Kypru (shodně 137 procent průměru).

Kdo se chtěl loni opít, zamířil pravděpodobně do Rumunska, alkohol tam byl totiž nejlevnější, jeho ceny dosahovaly pouze 70 procent evropského průměru. Naopak člověk toužící po skleničce něčeho tvrdšího se loni raději vyhnul Finsku, kde ceny alkoholu dosahovaly 170 procent průměru evropské sedmadvacítky. Irsku se loni zase jistě vyhnuli náruživí kuřáci - ceny tabákových výrobků tam totiž dosahovaly 217 procent evropského průměru, naopak Bulhaři mohli tabákové výrobky nakupovat už za ceny kolem poloviny evropského průměru (přesně 46 procent).

-David Vandrovec, Filip Sušanka, Mediafax

Kam dál?

- Jaké příjmy musí zdanit student?

- Zálohy na daně z příjmů v roce 2010 se už platit musí

- Minimální evropská mzda má zabránit chudobě

- Slevy na dani