Téměř dvě třetiny dotázaných (64,8 procenta) se domnívají, že Senát za dobu svého působení neprokázal svou důležitost a potřebnost. Stejného názoru je i řada politiků, kteří mluví o transformaci či přímo zrušení Senátu. Jedním z nich je například předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.

Senát za dobu svého fungování dokázal o své nezbytnosti přesvědčit pouze 25,7 procenta respondentů, uvádí průzkum.

O zrušení horní parlamentní komory se začalo diskutovat v souvislosti se schválením přímé prezidentské volby. Tří pětinová většina populace (61 procenta) si myslí, že přijetím přímé volby prezidenta se výrazně snížil význam Senátu a měl by se zcela rozpustit.

Skutečnost, že odejmutí jedné z nejdůležitějších pravomocí Senátu, tedy volba hlavy státu, má na vnímání této ústavní instituce devastující vliv, potvrzuje i mínění téměř dvou třetin veřejnosti (61,8 procenta), podle kterých by ke zrušení Senátu, mělo dojít hned po první přímé volbě prezidenta ČR v roce 2013.

O nevalném mínění většiny veřejnosti o funkci Senátu svědčí podle průzkumu skutečnost, že téměř dvě třetiny domácí populace vnímají Senát jako zbytečnou instituci. Podle mínění 65,4 procenta lidí by zrušení Senátu napomohlo ke stabilizaci veřejných rozpočtů.

O pravomocích a činnosti horní parlamentní komory mají povědomí téměř dvě třetiny (63,3 procenta) dotázaných. Převládající negativní názor na tuto ústavní instituci tedy není důsledkem neznalosti respondentů, ale skutečného přesvědčení o její zbytečnosti. Zhruba 74,6 procenta lidí by uvítalo, pokud by funkce senátora byla čestnou a bezplatnou funkcí.

-Jitka Zadražilová | MED