Vyplynulo to ze závěrů pracovní skupiny pro teplárenství zveřejněných ve čtvrtek.

"Naše komise došla k závěru, že existuje problém s dodávkou kvalitního hnědého uhlí," uvedl předseda pracovní skupiny Oldřich Vojíř (ODS) a dodal: "Můžeme říci, že se ten problém začne odvíjet v roce 2012 v oblasti obchodní, v roce 2013 v oblasti těžby a další problémy čekáme v roce 2016 a 2020."

"Budeme pracovat se dvěma základními scénáři," řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). "V tom prvním by se vláda tvářila, že se nic neděje a že se situací nejde nic dělat," zmínil Kocourek a doplnil: "V takovém případě by všechny důsledky nesli pouze vlastníci tepláren. Hrozil by rozpad celého systému CZT a zvýšení cen tam, kde bude distribuční síť zachovaná." Navíc by podle ministra vzrostla závislost České republiky na dodávkách zemního plynu, který je pro uhlí v současnosti jedinou alternativou.

Jak ušetřit za teplo?

"Druhý scénář předpokládá zachovat podporu CZT a ten my preferujeme," řekl Kocourek. "Stát by se měl nově chovat jako vlastník uhlí a měl by mít možnost určit, jakým způsobem bude vytěžené uhlí využité," zmínil šéf MPO. Kvalitní hnědé uhlí by pak dostalo přednost pro využití v teplárenství před jeho exportem.

Stát by měl z vytěženého uhlí požadovat platbu renty, navrhuje vládě pracovní komise pro teplárenství. Ta by se vztahovala nejen na uhlí, ale na veškeré nerostní bohatství. Její výše by podle návrhu mohla být odstupňována podle různých typů nerostných surovin.

Ministr se vyjádřil také k možnosti prolomení těžebních limitů: "Limity budou platit do roku 2014, potom bude záležet na dohodě. Když někdo nebude souhlasit s těžbou na daném území, tak se tam těžit nemůže, protože legislativa to neumožní."

"Nejde o to, abychom limity prolamovali my. Jde o to, aby s uhlím za limity bylo počítáno," uvedl Kocourek, který zároveň dodal: "Limity si stanoví dohodou hráči, kteří na daném území jsou. To znamená těžební společnosti a dotčené subjekty. Nikomu nebudeme radit, co se má dít. Jenom říkáme, že uhlí tam je."

Vláda by podle MPO měla zabránit možnosti vyvlastňování. Kocourek k tomu uvedl: "Při nejbližší příležitosti vstoupit do horního zákona, dáme jasně najevo, že stát nebude do záležitostí, které se týkají těžby, z pohledu vyvlastňování zasahovat."

"Pravděpodobnost, že se všichni majitelé pozemků s těžaři dohodnou, je minimální," kritizovala avizovanou novinku organizace Greenpeace. "Návrhy ministerstva tak buď postrádají elementární logiku, nebo jsou předznamenáním zostření boje o limity a tlaku na to, aby nebyla přijata ani novela horního zákona, a tedy odstraněny vyvlastňovací paragrafy," uvedli ekologové.

Představitelé hnutí Greenpeace jsou dále toho názoru, že v případě scénáře navrhovaném MPO už nebudou mít obyvatelé Litvínova možnost vyjádřit se k dění v jejich bezprostředním okolí. "Stát má předně odpovědnost za ochranu svých občanů a nesmí se jí zbavit a jednoduše ji přehodit na vlastníky," uzavřeli ekologové.

MPO nechce bránit přeřazení danění výroby tepla z 10- do vyšší sazby DPH. "I v našich úvahách jsme schopni řešit zvýšení DPH na teplo," řekl Kocourek na dotaz agentury Mediafax a dodal: "V rámci projasňování daňové soustavy nechci, aby teplo mělo dál výjimku a bylo v nižší sazbě. Není možné, aby zde byly výjimky v oblasti energií."

Dopis apelující na zachování výroby tepla v nižší sazbě DPH poslal před dvěma týdny premiérovi Petru Nečasovi (ODS) předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Alexej Nováček. Uvádí tu, že přeřazení tepla do vyšší daňové sazby zvýší náklady na jednu domácnost, která dálkového výtopu využívá, v průměru o 1 655 korun ročně.

Svoje návrhy chce MPO předložit vládě do konce března, potom je představit také v parlamentu a na půdě Národní ekonomické rady vlády.

Systémem CZT je v Česku vytápěno 1,5 milionu domácností, což představuje až pět milionů obyvatel země.

-Jan Kálal | MED