"Neočekáváme zásadní zlepšení ani pro čtvrté čtvrtletí. Naše předpověď pro celý letošní rok je pokles HDP o jedno procento. Nejistá je i předpověď pro rok 2013, kdy předpokládáme jen velmi mírný nárůst HDP," sdělil ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Boris Dlouhý a dodal: "Připouštíme, že i odhady pro příští rok bude třeba průběžně korigovat."

Podle analytika GE Money Bank Petrka Gapka je zřejmé, že ještě silnějšímu propadu české ekonomiky brání pouze čistý export. "Jeho odolnost proti vnějším vlivům ale není bezmezná, což ukazuje zpomalující automobilový průmysl. To se logicky projevuje i na tvorbě hrubé přidané hodnoty – nabídkový pohled na ekonomiku," upozornil Gapko. Ten zároveň uvedl, že útěchou může být České republice alespoň zveřejněný výkon francouzské a německé ekonomiky. Ty v mezičtvrtletním srovnání překonaly odhady a shodně rostly o 0,2 procenta. Meziročně Německo přidalo 0,9 procenta.

Aktuální recese je podle vyjádření analytika ČSOB Petra Dufka sice méně prudká než ta předchozí (2009), ale už nyní je delší a známky obratu k lepšímu nejsou nikde patrné. "Hlavnímu motoru ekonomiky – průmyslu – dochází dech a nové objednávky nevěstí zlepšení ani pro konec letošního roku," doplnil Dufek.

"Příčiny pokračujícího poklesu HDP jsou zřejmé. Prohlubuje se pokles domácí poptávky. Šetří domácnosti, firmy omezují investice a vláda nemá prostor pro zvýšení svých výdajů kvůli rozpočtovému schodku," tvrdí hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek.

Na silnou stránku české ekonomiky, kterou je zdravý bankovní sektor a dobrý manévrovací prostor české měny, upozornil řídicí partner PwC v ČR Jiří Moser. "Naše analýza ukázala, že na případný další propad eurozóny je Česká republika druhou nejlépe připravenou zemí, hned po Rusku," tvrdí Moser s tím, že letos očekává pokles českého HDP do jednoho procenta a příští rok by se tuzemské hospodářství mělo vrátit do černých čísel.

Hrubý domácí produkt očištěný o cenové, sezonní a kalendářní vlivy klesl ve 3. čtvrtletí podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně o 1,5 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,3 procenta.

Příčinou pokračujícího poklesu HDP ve 3. čtvrtletí byla především postupně slábnoucí domácí poptávka, zejména snižující se investice do staveb, strojního vybavení a dopravních prostředků. Klesající tendenci však měly i spotřební výdaje domácností. Přebytky zahraničního obchodu přitom již nebyly - stejně jako v 1. pololetí - schopné kompenzovat snižující se tuzemskou spotřebu, uvádí ČSÚ.

Jan Soukup | MED