Termín „dobré mravy“ patří k zásadám soukromého práva již od doby starého Říma. V občanském zákoníku (ani v žádném jiném zákoně) nejsou dobré mravy přesně popsány.

Jejich podstata spočívá v obecně platných hodnotách a zásadách morálky. Jedná se o souhrn společenských, kulturních a mravních norem, které mají stabilní vývoj a jsou sdíleny rozhodující částí společnosti. Posouzení toho, zda se jedná o čin v souladu nebo rozporu s dobrými mravy, tedy vždy náleží na soudu.

Cíl tohoto flexibilního termínu je tedy jasný: Umožnit soudům, aby každý případ posoudily podle jeho specifických okolností a rozhodly tak, aby nedocházelo k excesům.

Zákon příliš nepomůže

Ze zákona tedy jasný seznam porušení dobrých mravů nevyčteme, můžeme se ale opřít o následující rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR: „Za hrubé porušení dobrých mravů zakládající výpovědní důvod z nájmu bytu lze považovat závadné chování nájemce vztahující se k soužití v domě, v němž se nachází pronajatý byt.

Může jít např. o obtěžování ostatních nájemců nad míru přiměřenou poměrům různými imisemi, např. nadměrným hlukem, pachem, hmyzem, nečistotami, neadekvátním chovem zvířat, nebo o slovní či dokonce fyzické útoky vůči ostatním nájemcům nebo vůči pronajímateli.

Na „hrubé“ porušení dobrých mravů lze usoudit např. z vážnosti následku způsobeného jednáním nájemce a z délky jeho trvání či opětování.“

Před výpovědí je nutná písemná výstraha

Podmínkou výpovědi je předchozí písemná výstraha pronajímatele. Výstraha musí obsahovat nejen upozornění nájemce na jeho konkrétní závadné jednání (resp. na jednání osob, jež s ním bydlí), ale i na to, že bude-li v takovémto jednání pokračováno, může být z tohoto důvodu nájemní vztah ukončen.

Pronajímatel může vypovědět nájem bytu až tehdy, jestliže nájemce (osoba, jež s ním bydlí) přes tuto písemnou výstrahu ve svém závadném chování pokračuje.

Pojem hrubé porušení dobrých mravů v domě není tedy zákonem přesně vymezen. Obecně můžeme říci, že se bude jednat o takové jednání, při kterém nájemce opakovaně/po delší dobu narušuje práva ostatních uživatelů domu (např. hlasitými hádkami, křikem, urážkami, slovními či fyzickými výpady, záměrné znečišťování společných prostor, apod.).

Nelíbí-li se tedy nám nebo ostatním uživatelům domu chování takového nájemce, musíme se ale nejdříve ptát, zda je toto chování natolik závažné, aby mohlo být považováno za „hrubé porušení dobrých mravů“.

Pokud ano, nájemce musí být na svůj prohřešek nejdříve upozorněn. A pokud ve svém nespolečenském chování pokračuje i po výstraze, může dostat výpověď.

Kam dál:
- Bydlení: Nechodit na domovní domovní schůze se může vymstít
- Kupní smlouva na byt: Přijít o byt můžete i kvůli jednomu slovu
- Dotace na hypotéku: Víte zda máte nárok a kde ji získáte?
- Regulace nájemného: Důsledky se mohou dotknout všech
- Bydlení: Kdo může váš byt užívat, i když s tím nesouhlasíte?
- Příspěvek na nájem od státu dostanete jen pokud máte malý byt