Budoucnost českého penzijního systému je v podstatě v troskách
20. 7. 2015 – 10:07 | Penze | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Ať se s důchody stane cokoliv, nelze se spoléhat jen na stát. Ti, co tak udělají, se s největší pravděpodobností v důchodu dostanou do nelehké situace a životní standard, na který byli zvyklý, už pro ně bude minulostí.
Názory expertů na reformu penzí se liší a najít optimální řešení rozhodně není snadné. To platí i pro nedávný návrh, který přistál na stole našeho ministra financí. Ten obsahoval například návrhy na rovný důchod, obnovení druhého pilíře a zrušení státní podpory třetího pilíře. Pojďme se na jednotlivé návrhy podívat blíže.
Zrušit podporu třetího pilíře? Teď rozhodně ne
Proč rušit něco, co funguje, ptáme se často, když si nechceme přidělávat práci. Ale u třetího pilíře je tento přístup určitě správný. Minimálně v současné situaci, kdy je budoucnost českého penzijního systému v podstatě v troskách a třetí pilíř je svým způsobem jediný poměrně fungující způsob, jak se o svou budoucnost můžou Češi postarat sami. Už jen díky faktu, že III. pilíř má dnes téměř 5 milionů účastníků, je potřeba tento typ spoření podpořit a snažit se ještě více lidi nalákat k vyšším částkám, které si na penzijní spoření posílají. Zároveň ale také není na místě navrhované opětovné zavedení II. pilíře, ať už má být jeho funkčnost jakákoli. Rozhodně ne v situaci, kdy byl jen před několika málo týdny zrušen.
Současné snížení pojistného, které odvádí zaměstnavatelé za své zaměstnance do státní kasy, je naopak zajímavou myšlenkou. Lze si i lehce představit, jak by to mohlo fungovat. Zaměstnavatelé by tak posílali například zmiňovaných 17 % (místo dnešních 28 %) do státní kasy a 11 % na penzijní spoření klientů v rámci III. pilíře. Tím by bylo zaručeno i to, že každý aktivně pracující člověk by musel mít penzijní spoření.
Jak by to mohlo vypadat ve skutečnosti?
Podívejme se na příklady, jak by v praxi takový systém mohl vypadat. Vezměme si 3 zaměstnace. Jednomu je právě 55 let, druhému 45 a třetímu je 35. U všech počítáme, že důchodového věku dosáhnou ve svých 65 letech. Hrubá mzda těchto pracovníkůje ve výši 25 000 Kč. Ani jeden z pánů neměl nikdy dříve založené penzijní spoření v rámci III. pilíře a až nyní si bude spořit 1 000 Kč měsíčně. Pokud by došlo k navrhovaným změnám, a byl zaveden rovný důchod (30 % z průměrné mzdy), výsledná penze by vypadala takto:
U prvního z nich, kterému je právě 55 let, by bylo možné ještě dosáhnout na důchod 12 tisíc Kč. Samozřejmě, čím starší lidé, tím blíže do důchodu a tím kratší doba k naspoření dostatečných finančních prostředků. V tuto chvíli by nebylo možné brát v potaz to, že každý člověk už má nějaké množství peněz v penzijním spoření nastřádáno. Proto by jakákoli zásadní změna v důchodovém systému musela nastavit například u lidí, kteří mají do důchodu 5 let a méně, mírnější podmínky s vyšším státním důchodem. Eventuálně by jim byl velký propad v penzi dorovnán ze sociálního pojištění.
Naopak mladší ročníky by změnu určitě uvítaly. Už jen představa, že určitá část pojistného placeného zaměstnancem nejde státu, ale přímo jim na účet, je potěšující. Po 30 letech spoření by tato část tvořila víc jak 50 % vyplácené penze. A to i díky tomu, že ve III. pilíři se i tyto prostředky mohou aktivně zhodnocovat dle zvolené investiční strategie.
-Anežka Kneeová, analytička Swiss Life Select | Celý text vyšel v Týdeníku dotyk