Pětina dokonce předpokládá, že v případě vítězství ČSSD v následujících volbách dojde k jejímu úplnému zrušení. Za významný bod předvolebních programů politických stran otázku důchodové reformy přitom považuje téměř třetina budoucích ekonomů.

Vyplynulo to z aktuálního průzkumu společnosti KPMG Česká republika Co si myslí studenti, kterého se zúčastnili studenti Vysoké školy ekonomické v Praze, Masarykovy univerzity v Brně a Technické univerzity v Liberci.

Přestože je změna českého důchodového systému již v plném proudu, mezi budoucími ekonomy panují obavy o její dlouhodobou udržitelnost. „Reforma našeho penzijního systému je největší změnou ve vyplácení penzí po roce 1989, navíc se jedná o komplikovanou a hůře srozumitelnou záležitost. Do hry vstupuje i nejednoznačná podpora ze strany politiků. To vše snižuje důvěru studentů v reformu a znejišťuje je v otázce, nakolik nový systém vydrží do doby, kdy se oni sami dostanou do důchodového věku. Podle 32 procent z nich se totiž stane velmi silným tématem politického boje v budoucích volbách,“ vysvětluje Jan Žůrek, řídící partner, KPMG Česká republika. Osm z deseti studentů tak nevěří, že změny, které měly původně od nového roku nastat, budou platné ještě za 50 let. Pětina dále předpokládá, že v případě vítězství dnes opoziční ČSSD by se penzijní systém vrátil do starých kolejí. Příští řádné volby by se přitom měly konat již v roce 2014.

Přivýdělek v penzi? Zachovat!

Reforma českého penzijního systému plánuje zavést tzv. II. pilíř a chce posunout věk odchodu do důchodu. „Státní rozpočet již nyní čerpá prostředky na penze budoucích generací. Navzdory aktuálnímu vetu prezidenta je postupné posouvání horní hranice věku pro odchod do důchodu a přenesení zodpovědnosti ze státu více na občany sice nepopulární, ale jedinou cestou, jak snížit tlak na výplatu penzí,“ shrnuje Jan Žůrek. Současní penzisté však na tuto situaci nejsou dostatečně finančně připraveni a podle statistik se dnes pod hranicí chudoby pohybuje 12 procent domácností s alespoň jedním seniorem. Na 160 tisíc starobních důchodců tak stále pracuje. Výdělečná činnost penzistů tvoří významný pilíř naší ekonomiky – tito lidé mají nejen více prostředků, díky čemuž jsou méně závislí na státní podpoře. Ve vybraných oborech, především vědeckých a pedagogických, jsou jejich zkušenosti nepostradatelné.

Některé státy Evropské unie pracujícím důchodcům penze krátí, či zcela odebírají. S takovým postupem ovšem čeští studenti nesouhlasí a 59 procent by státní podporu zachovalo i v případě, že si penzista přivydělává. Dalších 22 procent navrhuje ji ponechat u přivýdělků nižších, než činí průměrná hrubá mzda. Omezení renty by podpořilo 13 procent budoucích ekonomů, za odebrání by hlasovala jen tři procenta a stejný počet by ji zdanil.

Studenti se o své místo na trhu práce nebojí

S neustále stoupající věkovou hranicí odchodu do důchodu se pojí obavy budoucích ekonomů, zda nebudou senioři zabírat pracovní místa mladším a méně zkušeným uchazečům, především absolventům. Toho se však respondenti neobávají a 61 procent v reformě nevidí riziko snížení svých šancí na uplatnění. „Přesto tuto otázku nemůžeme brát na lehkou váhu. Namísto udržování určitého procenta pracovních pozic pro seniory je na místě spíše motivovat dnešní ekonomicky aktivní občany, aby si vytvářeli finanční rezervy na penzi,“ uzavírá Jan Žůrek.