Výpočet starobního důchodu ovlivňuje celý průběh pojištění. Základními dvěma vstupními údaji pro výpočet starobního důchodu jsou příjmy v produktivním věku, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, a získaná doba pojištění. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 se budou započítávat příjmy v letech 1986 až 2016, přičemž jednotlivé příjmy se přepočítají na současnou průměrnou mzdu, na tzv. osobní vyměřovací základ. K přepočtu se používají pro každý rok koeficienty zohledňující inflaci.

Proč bude penze v roce 2017 nižší?

V konstrukci výpočtové formule důchodu došlo pouze k drobným změnám způsobených nárůstem průměrné mzdy. Přesto však budou mít lidé s vysokými příjmy, kteří odejdou do starobního důchodu v roce 2017, roční státní důchod nižší o stokoruny než lidé se stejnými příjmy, kteří odejdou do starobního důchodu v roce 2016. Důvodem je valorizace penzí.

Všechny starobní důchody přiznané do konce roku 2016 se od lednové splátky důchodu valorizují. Lidé s vysokými příjmy, tedy s osobním vyměřovacím základem cca nad čtyřicet tisíc korun, si tak při odchodu do důchodu v roce 2017 oproti kolegům, kteří odešli do důchodu dříve, finančně pohorší. Čím vyšší osobní vyměřovací základ, tím vyšší rozdíly. Finanční rozdíl není ve všech případech stejný, záleží na konkrétním průběhu pojištění.

Praktický příklad

Pan Vaněk má průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky (osobní vyměřovací základ) ve výši 75 000 Kč. Pan Vaněk získá dobu pojištění v rozsahu 44 let. Pan Vaněk odejde do starobního důchodu v roce 2016. Dle výpočtové formule důchodu z letošního roku bude mít pan Vaněk měsíční starobní důchod ve výši 21 115 Kč (základní výměra důchodu 2 440 Kč + procentní výměra důchodu ve výši 18 675 Kč).

Od lednové splátky důchodu se však bude panu Vaňkovi jeho měsíční důchod valorizovat, základní výměra důchodu se zvýší o 110 Kč a procentní výměra důchodu o 2,2 %. V roce 2017 bude mít tedy pan Vaněk měsíční důchod ve výši 21 636 Kč (základní výměra ve výši 2 550 Kč + procentní výměra důchodu 19 086 Kč).

Pan Procházka má osobní vyměřovací základ ve výši 75 000 Kč a rovněž získá dobu pojištění v rozsahu 44 let, ale pan Procházka odejde do starobního důchodu v roce 2017. Pan Procházka bude mít měsíční starobní důchod ve výši 21 489 Kč. Pan Procházka bude mít tedy v roce 2017 měsíční důchod nižší o 147 Kč, což za celý rok 2017 činí již 1 764 Kč.

Přestože při samotném výpočtu starobního důchodu vyjde panu Procházkovi měsíční důchod vyšší než panu Vaňkovi, tak při zohlednění valorizace bude mít pan Vaněk měsíční státní důchod v roce 2017 vyšší. Při vyšších příjmech by byl rozdíl ještě vyšší.

Valorizací si více polepší lidí s nižšími příjmy

Od lednové splátky důchodu se zvyšují důchody všem stejně, základní výměra důchodu se zvyšuje o 110 Kč a procentní výměra o 2,2 %. Efektivně si však polepší penzisté s nižším důchodem více než penzisté s vyšším důchodem.

• Starobní důchodce s měsíčním důchodem v roce 2016 ve výši 8 000 Kč bude mít příští rok měsíční důchod ve výši 8 233 Kč, měsíční důchod se tedy zvýší o 2,91 %.
• Starobní důchodce s měsíčním důchodem v roce 2016 ve výši 15 000 Kč bude mít příští rok měsíční důchod ve výši 15 387 Kč, měsíční důchod se tedy zvýší o 2,58 %.

V důchodové legislativě je tedy zastoupen několika mechanismy princip solidarity, kdy občané s nižšími příjmy mají relativně vysoký státní důchod a občané s vyššími příjmy relativně nízký státní důchod. Lidé s vyššími příjmy by tedy měli v penzi spoléhat i na vlastní úspory a investice.