Ve většině členských zemí Evropské unie je stanoven legislativou maximální vyměřovací základ pro platbu pojistného. Když zaměstnanec v průběhu roku dosáhne stanoveného limitu, tak se již od tohoto měsíce přestane za zaměstnance odvádět důchodové pojištění. Naposledy se zaplatí důchodové pojištění za měsíc, kdy bylo limitu dosaženo.

• Od letošního roku došlo ke zvýšení maximálního vyměřovacího základu u důchodového pojištění z 1 206 576 Kč na 1 242 432 Kč.
• V roce 2012 tedy odvedl zaměstnanec s nadstandardními příjmy na důchodovém pojištění 78 428 Kč (6,5 % z 1 206 576 Kč) a dalších 301 644 Kč (25 % z 1 206 576 Kč) za něj odvedl jeho zaměstnavatel, celkem tedy OSSZ inkasovala za daného zaměstnance částku 380 072 Kč (78 428 Kč + 301 644 Kč).
• V roce 2013 zaplatí zaměstnanec s nadstandardními příjmy na sociálním pojištění 80 759 Kč (6,5 % z 1 242 432 Kč) a dalších 310 608 Kč (25 % z 1 242 432 Kč) za něj zaplatí jeho zaměstnavatel, celkem tedy OSSZ může maximálně inkasovat 391 367 Kč.

Maximální vyměřovací základ u důchodového pojištění snižuje u občanů s nadstandardními příjmy nerovnost mezi odvedeným důchodovým pojištění v produktivním věku a výší státního důchodu. Vlivem značné redukce při výpočtu důchodu v Česku mají občané s vysokými příjmy relativní nízký důchod (v porovnání s příjmy dosahovanými před odchodem do důchodu). Dokud nebyl limit pro platbu důchodového pojištění stanoven, tak byl tento nepoměr vyšší, neboť občané platili více na důchodovém pojištění, přičemž z vyššího příjmu se jim již důchod příliš nezvyšoval.

U zdravotního pojištění se strop zrušil

V minulých letech platilo, že maximální vyměřovací základ byl v Česku stanoven i u zdravotního pojištění. Od letošního roku došlo ke zrušení maximálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění. Zaměstnanci (samozřejmě i OSVČ) s nadstandardními příjmy tak zaplatí na zdravotním pojištění v roce 2013 více než v roce 2012.

Jak strop ovlivňuje výši důchodu?

Právě z důvodu existence stropu pro platbu důchodového pojištění je důchod omezen shora. Protože je však maximální vyměřovací základ v Česku stanoven od roku 2008, tak to tak úplně neplatí, neboť do roku 2008 se odvádělo důchodové pojištění z celého příjmu. V přiložené tabulce máme uveden maximální vyměřovací základ u důchodového pojištění v letech 2008 až 2013.

Zavedení stropu je výhodné pro občany s vysokými příjmy

Výpočet důchodu v Česku je poměrně rovnostářský, neboť u vysokých příjmů dochází ke značné redukci. Např. zvýšení mzdy o 1 000 Kč ve čtvrté redukční hranici při výpočtu důchodu (nad měsíční mzdu 103 536 Kč) zvyšuje důchod již pouze cca o 36 Kč (záleží i na počtu let pojištění), to vše dle legislativy výpočtu důchodu v roce 2013.  

• Občan s osobním vyměřovacím základem (s průměrnou měsíční mzdou v současné hodnotě) ve výši 110 000 Kč a získáním 40 let pojištění bude mít měsíční důchod 20 796 Kč. Občan s osobním vyměřovacím základem 111 000 Kč a 40 lety pojištění bude mít měsíční státní důchod ve výši 20 832 Kč.

Zavedení stropu pro výpočet důchodového pojištění pro občany s vysokými příjmy výhodné. Nižší strop umožňuje občanům s nadstandardními příjmy si během života více spořit a investovat na důchod (nad uvedený strop nemusí platit povinné důchodové pojištění). Vlastní spoření je pro občany s nadstandardními příjmy velmi důležité, protože jejich státní penze je vzhledem k jejich příjmům dosahovaným před odchodem do důchodu poměrně nízká.

-Petr Gola | Více na Investujeme.cz