Podívejte se na jejich komentáře k jednotlivým odvětvím.

Průmyslová výroba (propad o 5,3 procenta)

 

„Některá odvětví zůstávají výrazně zasažena krizí a poklesem domácí poptávky i exportních zakázek. Klesá těžba uhlí, produkce hutí a výrobu snížili jak rafinérie a koksárny, tak výrobci elektroniky a výpočetní techniky,“ upozorňuje hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Pokud však zohledníme skutečnost, že letošní červen měl o jeden pracovní den méně než stejný měsíc loňského roku, činí meziroční pokles „jen“ tři procenta.

 

Optimismus však do celé situace dodává ekonom ČSOB Petr Dufek. Ten upozornil, že zakázky klesaly o necelé procento, přičemž velmi solidního výsledku v této oblasti dosahuje největší tuzemský průmyslový obor – výroba automobilů.

 

Nezaměstnanost

(u skupiny 15-64 let 6,8 procenta, bez práce je proti předchozímu roku o 7100 lidí více)

 

Počet nezaměstnaných u věkové skupiny 15 až 64 let dosáhl 358 tisíc osob (z toho 190,5 tisíce žen). Vzestup nezaměstnanosti se projevil v ženské populaci (o 9,9 tisíce), v mužské populaci se naopak situace mírně zlepšila (pokles o 2,8 tisíce).

 

Na číslech z trhu práce je podle analytika GE Money Bank Petra Gapka několik zajímavostí. Jednak spolu s rostoucí nezaměstnaností roste i zaměstnanost, což poukazuje na fakt, že na trh práce vstupuje čím dál více lidí, a tím se zvyšuje ekonomická aktivita. „To je způsobeno i faktem, že zaměstnavatelé stále více využívají částečné úvazky, a to zejména pro matky vracející se zpět do práce,“ říká Gapko.

 

Další zajímavostí je, že míru zaměstnanosti začíná opticky zvyšovat i posouvání hranice odchodu do důchodu, což se v minulých letech nestávalo v takovém rozsahu. „Do budoucna však zůstávám mírně optimistický,“ doplnil Petr Gapko.

 

Stavebnictví (propad o 11,1 procenta)

 

Stavební úřady vydávají méně stavebních povolení, developeři staví a dokončují čím dál tím méně staveb. Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václav Matyáš říká, že aktuální výsledky Českého statistického úřadu pouze kopírují dosavadní vývoj – potvrzují pokračující propad. „Do určité míry by mohl pomoci start státního podpůrného programu Nová zelená úsporám, i to je však kvůli posunu jeho termínu zahájení spíše otázka příštího roku,“ uvedl Matyáš.

 

„Statistické výsledky za červen 2013 jsou negativně ovlivněny počasím. I bez tohoto faktoru trend poklesu českého stavebnictví nadále pokračuje. Bohužel i výhled do nejbližší budoucnosti neskýtá důvody pro očekávání významnějšího růstu,“ doplnil Pavel Kliment, odborník na stavebnictví a nemovitosti ze společnosti KMPG Česká republika.

 

Maloobchod (propad o 2,7 procenta)

 

Červnové statistiky vrátily tržby maloobchodníků do záporných čísel. „Pravděpodobně i vlivem povodní klesl zájem zákazníků o typicky letní a cestovatelské zboží, jako je například sportovní vybavení či zavazadla. Lidé mají také stále obavy z vývoje ekonomiky a šetří,“ říká analytik společnosti PwC Pavel Kulhavý.

 

Ekonom Petr Dufek pro další měsíce předpokládá, že propady maloobchodu se začnou zpomalovat s tím, jak se začne stabilizovat i domácí poptávka. “Nárůst spotřeby, a tedy i ochoty nakupovat však může podpořit teprve až zlepšení ekonomické situace, kterou začnou spotřebitelé vnímat a ve svých peněženkách skutečně pociťovat,” zakončil analytik.

 

Dovoz a vývoz (propad o 4,8, respektive o 2,5 procenta)

 

Červnová čísla ukazují, že se poptávka na klíčových trzích eurozóny doposud nenastartovala. Přebytek je sice v meziročním srovnání vyšší, nicméně to je dáno hlavně výraznějším snížením dovozu. „Nižší poptávka po českých produktech byla v Německu, Slovensku, Polsku i Rusku, naopak se podařilo snížit deficit v obchodě s Čínou,“ nechal se slyšet místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

 

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka na druhou stranu podotýká, že automobilovému průmyslu se daří vyrovnávat se s klesajícími registracemi v Evropě a udržovat solidní tempo vývozu, zejména díky zvýšené poptávce po malých vozech. „Jakkoliv vývoz meziročně poklesl, jeho hodnota zůstává vysoká,“ doplnil.

Krize? Jak pro koho! Kde jsou Češi ochotni utrácet a kde šetří?

Česká ekonomika se stále zmítá v mělké, ale zato nezvykle dlouhé, krizi. Z červených čísel bychom se měli podle ekonomů dostat sice až v příštím roce, přesto jsou na trhu skupiny obchodů, kterých se zhoršené finanční podmínky obyvatelstva prakticky nedotkly a naopak.

Červnové statistiky vrátily tržby maloobchodníků do záporných čísel. „Pravděpodobně i vlivem povodní klesl zájem zákazníků o typicky letní a cestovatelské zboží, jako je například sportovní vybavení či zavazadla. Lidé mají také stále obavy z vývoje ekonomiky a šetří,“ říká analytik společnosti PwC Pavel Kulhavý. Dodal, že letošní červen měl o jeden pracovní den méně než loňský, což by mělo být výhodou zejména pro ty obchodníky, kteří mají o víkendu zavřeno. Celkově klesly tržby maloobchodníků proti předchozímu roku o 2,7 procenta.

 

Kde utrácíme více, kde méně?

 

Například obchodním řetězcům klesly tržby o 3,6 procenta, ještě méně jsme však byli ochotní utrácet v prodejnách léků, zdravotnického a kosmetického zboží (-7,3 procenta) nebo v obchodech s výrobky pro domácnost (-5,3 procenta). Nakupovat se nám ovšem nechtělo ani v obchodech se zbožím pro kulturu a sport nebo u podnikatelů živících se opravou či prodejem automobilům.

 

Proti tomu zvýšený zájem o svůj sortiment vykázali obchodníci s obuví a s oblečením, těm rostly tržby o 3,8 procenta. V plusu skončily také tržby za komunikační a počítačová zařízení (+2,0 procenta). „V tomto případě stále funguje efekt klesajících cen, který umožňuje zákazníkům donést si více zboží za menší peníze,” vysvětlil analytik ČSOB Petr Dufek. Podle jeho slov však bezprecedentní boom pokračuje především u zásilkových a internetových obchodů, které na rozdíl od padajícího maloobchodu zažívají dvouciferný nárůst tržeb a ukrajují si tak podíl na trhu na úkor kamenných obchodů.

 

Výhled do budoucna

 

Ekonom Petr Dufek pro další měsíce předpokládá, že propady maloobchodu se začnou zpomalovat s tím, jak se začne stabilizovat i domácí poptávka. “Nárůst spotřeby a tedy i ochoty nakupovat však může podpořit teprve až zlepšení ekonomické situace, které začnou spotřebitelé vnímat a ve svých peněženkách skutečně pociťovat,” zakončil analytik.