- Manažeři velkých firem přiznali své platy, kolik bere šéf ČEZu, nebo České pošty?
- Jak šetřit náklady na bydlení? Zateplení a vlastní výroba energie!
- Jaké energii má patřit budoucnost?
- Martin Říman: energetickým krizím se v budoucnu nevyhneme
- Cena elektřiny je neúměrná, říká 95 pct obyvatel Česka

Hlavním požadavkem energetické debaty je oddělení výroby energie od samotných dodávek energie. Tím má být zrušen monopol, který v řadě zemí nadále existuje a tak neumožňuje skutečnou hospodářskou soutěž na trhu.

Konec monopolu velkých státních podniků

Velké národní podniky, jako například francouzská Électricité de France anebo český ČEZ, již nebudou moci vlastnit zároveň elektrárny a provozovat energetické sítě. Zastánci projednávaných změn chtějí na trh pustit i menší firmy a umožnit jim nabízet služby, čímž se má pro zákazníka zpestřit nabídka a možnost volby. Také očekávají, že nový systém bude podporovat šíření alternativních energií.
 
Dalším tématem je dostupnost informací pro zákazníky, aby přesně věděli, jakou mají skutečnou spotřebu energie. Jeden z návrhů také požaduje vytvoření evropského Ombudsmana pro energetiku, který by se měl věnovat stížnostem zákazníků.

Podle dnes přijatého kompromisního textu legislativního balíčku v oblasti energie, který se skládá ze dvou směrnic a tří nařízení, budou mít členské státy možnost zvolit si mezi níže uvedenými možnostmi oddělení produkce energie od přenosových sítí, a to jak na trhu s elektřinou, tak na trhu s plynem:

• plné vlastnické oddělení;
• model „nezávislého provozovatele soustavy” (ISO);
• model „nezávislého provozovatele přenosových soustav” (ITO).

Plné vlastnické oddělení by nutilo společnosti, aby prodaly své přenosové soustavy. Tím by došlo k vytvoření nezávislých provozovatelů přenosových a distribučních soustav. Výrobní a dodavatelské společnosti by v tomto případě nemohly vlastnit majoritní podíl v přenosových a distribučních společnostech.
 
Modely ISO a ITO společnostem umožňují, aby si ponechaly vlastnictví sítí. Členské státy by však mohly požadovat po těchto společnostech, aby převedly provoz svých přenosových sítí na jiný samostatný subjekt (ISO).
 
Model ITO společnostem umožní, aby si ponechaly vlastnictví sítí, v praxi však budou zavedena taková pravidla a struktura, jež by zaručovala oddělený provoz.

Posílení práv spotřebitele

Poslanci EP prosadili, že kompromisní text výrazně posiluje práva spotřebitelů.
 
Spotřebitelé by měli mít:

• právo bezplatně změnit během tří týdnů svého dodavatele plynu nebo elektřiny;
• právo obdržet konečné vyúčtování nejpozději šest týdnů po změně dodavatele;
• právo na všechny příslušné údaje o spotřebě plynu a elektřiny;přístup k informacím o jednotlivých zdrojích energie, které tvoří energetický mix dodavatele;
• přístup k nezávislé službě pro stížnosti a alternativnímu systému opravných prostředků, jako je nezávislý ombudsman pro energetiku nebo orgán sdružující spotřebitele.právo na kompenzaci, pokud poskytované služby nedosahují příslušné kvality (např. v případě nesprávně vystavených či opožděných faktur);
• právo na informace o svých právech prostřednictvím faktur a internetových stránek dodavatele.

Podle kompromisního textu by Komise měla vytvořit jasný a kompletní kontrolní seznam evropského spotřebitele energie, jehož účelem bude informovat spotřebitele o jejich právech.
 
Poslanci rovněž požadují, aby do roku 2020 mělo 80 % spotřebitelů přístup k inteligentním měřícím systémům.

 
Zaručit všeobecnou službu na trhu s elektřinou

Podle nové legislativy by členské státy měly také povinnost zajistit, že všichni spotřebitelé a všechny malé podniky (podniky s méně než 50 zaměstnanci a ročním obratem méně než 10 mil. EUR) budou mít přístup ke všeobecné službě. Tito spotřebitelé by měli mít právo na dodávky elektřiny za odpovídající, jednoznačně srovnatelné, transparentní a nediskriminační ceny. 

Ochrana zranitelných spotřebitelů

Na žádost EP bylo do kompromisního textu začleněno ustanovení na ochranu zranitelných spotřebitelů. Členské státy by měly přijmout „odpovídající opatření” na boj proti energetické chudobě, jako jsou národní energetické akční plány, posílení energetické účinnosti budov či sociální pobídky, které by zaručily, že i nejzranitelnější skupiny budou mít přístup k dodávkám energie.